Komu vlastně vyhovuje home office a jak pomoci těm, kteří vnitřně bojují?

S přechodem na povinnou práci z domova ztratilo mnoho zaměstnanců denní dávku osobního kontaktu i pracovní rutinu a mnoho z nich s novým režimem bojovalo. Podařilo se vám podchytit potřeby těch, kteří situaci úplně lehce nezvládali nebo nezvládají?

Ilustrační snímek

Zatímco introverti často více prosperují z možností řešit své úkoly samostatně a home office řadě z nich pomohl udržet či zvýšit vlastní produktivitu, extroverti mnohdy bojují. Lidé, kteří se dobíjejí interakcí s ostatními kolegy, mají sklon se cítit vyčerpaní a úzkostní právě v důsledku izolace.

Extroverti potřebují sociální interakci a mít možnost sdílet své myšlenky s druhými. Ani možnost virtuální komunikace jim často nepomůže vynahradit osobní kontakt naplno. Chybí jim totiž i drobné nuance řeči těla a proximita. To online nástroje jen stěží naplno nahradí. Právě extroverti se tak stávají ohroženou skupinou, která se nyní může potýkat s častějšími úzkostmi a výkyvy ve výkonu.

Další ohroženou skupinou, které práce na dálku nemusí vyhovovat, mohou být i nově přijatí zaměstnanci a juniorní spolupracovníci. Pro nováčky a externisty může být velmi obtížné se zorientovat v prostředí firmy a zejména v kolektivu, jestliže své kolegy nemají šanci ani pořádně poznat. Je proto extrémně důležité věnovat maximální pozornost adaptačnímu procesu a komunikaci. Taktéž juniorní kolegové mohou mít pocit bezradnosti nebo úzkosti ze své práce. Řada z nich si nemusí být jista kvalitou své práce a hodnoty pro společnost. Potřebují cítit uznání a vedení.  

Na druhé straně spektra jsou zkušenější zaměstnanci, kteří byli zvyklí na ocenění své pozice a svých úspěchů. Byli v kolektivu vidět. Mnozí z nich však nejsou schopni na dálku fungovat ve stejném režimu jako běžně.

Zamezte zaměstnancům, aby se cítili špatně, protože se nedokázali přizpůsobit novým podmínkám. Normalizujte problémy sdílením obtíží a úzkostí kolem práce na dálku v týmu.

Dokonce i ti, kteří dávají přednost izolovanému pracovnímu prostředí se mohou cítit zasaženi bezprecedentní povahou povinné izolace například proto, že jsou nuceni pracovat po boku svých rodinných příslušníků.

Izolace může způsobit změny v jednání a postojích zaměstnanců.

Deprese způsobená izolací se může projevovat jako např. nechutí ráno vstávat z postele nebo nadměrným pláčem. Lidé mohou být podráždění, frustrovaní, naštvaní, obtížně se soustředí nebo mají problém s dodržováním termínů a rozhodováním.

Chcete-li vytipovat zaměstnance, kteří se možná vnitřně trápí, zkuste si u svých lidí položit následující otázky:

  • Vypadá to, že je váš kolega je méně šťastný nebo ochotný?
  • Existuje omluva za nesplnění úkolu?
  • Trvá mu déle než obvykle, než dokončí svou práci?
  • Stěžuje si na nedostatek spánku nebo neschopnost soustředit se a plnit úkoly?
  • Má problém s komunikací?
  • Vidíte nebo jinak vnímáte známky únavy nebo smutku?
  • Jsou dodávané úkoly najednou nekompletní nebo jinak zanedbané?

Pokud máte se zaměstnancem blízký pracovní vztah, může to být stejně jednoduché jako soukromý rozhovor. V průběhu diskuze se však vyvarujte předpokladů a úsudků. Vyjádřete spíše zvědavost a zájem o situaci kolem vašeho kolegy či kolegyně.

Mnoho zaměstnanců se bojí ztráty zaměstnání. Pokud se cítí ohroženi, nemusí reagovat upřímně. Je proto nezbytné, abyste vyjádřili empatii a dali zaměstnancům vědět, že je v pořádku, pokud se necítí dobře.

Když hovoříte se zaměstnanci o jejich problémech, vyhněte se také předpokladu, že všichni mají stejné zkušenosti. Vaše práce jako lídra je udržet rovnováhu mezi produktivitou společnosti a dobrým stavem vašich lidí. Buďte tady pro ně a teď, když vás nejvíce potřebují.

 

 

-bb-

Zdroj: OPEN Forum - americký server sdružující komunitu malých a středních podnikatelů
Zobrazit přehled článků ze zdroje OPEN Forum