Dobrý den, omlouvám se, ale jako člověku z praxe výrobní firmy, který vystudoval Masarykovu univerzitu obor Personální management a organizační rozvoj mi to nedá a zeptám se: Jaký je vlastně účel tohoto článku. Je to pouze soubor obecných frází a "pouček", které průměrně inteligentní člověk vymyslí i bez studia. O to více mě zaráží, že je z pera tak vzdělaného člověka. Z tohoto článku bych si nedokázala vzít nic ani jako manager ve firmě, ani jako její zaměstnanec na nevedoucí pozici. Upřímně, spíše by mě naštval. Neměla by být role vzdělaných lidí spíše taková, že tyto obecné poučky a fráze "přeloží" do něčeho praktického, využitelného v praxi či alespoň něčeho, co vyvolá v člověku například danou motivaci nebo pocit, že zas o něco více pochopil fungování organizace (což by následně možná vedlo k tomu, že se mu v ní lépe pracuje, orientuje, funguje)...Zrovna o organizační kultuře těch obecných pouček snad už bylo napsáno dost. Předem děkuji za odpověď.
Děkuji za příspěvek a názor, Důvodem vzniku tohoto článku byla má osobní zkušenost v poslední cca půl roce – roce ze školení a setkání s manažery na různých úrovních řízení, ale i řadovými zaměstnanci. V rámci této zkušenosti mne překvapilo vnímání (či spíše často nevnímání) role manažera nejen v oblasti motivace. A překvapilo mne negativně, neboť jsem slyšel opravdu hrůzostrašné věty typu: „K čemu někoho motivovat, mají přeci výplatu.“ „Nebudu se zdržovat s podřízenými, mám své práce na hlavu.“ „Bojím se chodit do práce, zase se po mě budou vozit nadřízení.“ „Uděláme práci navíc a dobře, ale stejně dostaneme vynadáno.“ Těchto a podobných, i mnohem horších vět jsem slyšel tolik, že jsem se rozhodl napsat článek více obecný a základní. Článek, který je v podstatě lépe zformulovaným obsahem rozhovorů na těchto setkáních, školeních, atd. Rozumím tomu, že pro zkušeného člověka, který si uvědomuje význam a důležitost práce s kolegy, jejich motivace a dalších aspektů, je článek opravdu velmi obecný. Věřím ale, že se jedná o téma důležité a v konečném důsledku přispívající k lepšímu pracovnímu klimatu i výkonnosti a efektivnosti. Byla to pro mne zkušenost zarážející (nechci hodnotit úroveň manažerů, ale pokud jejich nadřízení toto nevidí a nepracují s tím, je to spíše jejich chyba) a přinutila mne k několika úvahám. K úvahám o tom, jestli vlastně my lidé působící ve vzdělávání dospělých nezapomínáme na to základní, tzn. vysvětlovat a přesvědčovat a na názorných a často i základních příkladech ukazovat, že (v tomto případě motivace, role nadřízeného) má cenu se tímto směrem vydat a věnovat mu čas a úsilí. Také mne napadá myšlenka, zda nezapomínáme přes všechny ty technologie, chytré telefony, maily, atd. atd. s lidmi mluvit, řešit s nimi jejich názory a připomínky. Využívat těchto chvil k vysvětlování a k lepšímu pochopení jejich postojů. Abychom s nimi pak mohli pracovat a pomáhat jim být lepšími a úspěšnějšími. Velmi si vážím vašeho příspěvku a jsem rád, že to u vás funguje jinak, než v mnou popisovaných a osobně prožitých případech. Na závěr chci podotknout, že jsem rád, že se setkávám i s naprosto opačnými příklady, kde zmíněné oblasti fungují skvěle a společnosti se o své pracovníky (i manažery) starají a rozvíjí je. A právě z těchto důvodů přemýšlím o příspěvku, který se bude týkat tohoto prostředí a nezůstane jen v obecné rovině. Pokud byste měla zájem se na takovém článku podílet, budu velmi rád. Hezký den, Pavel Makovský
Jaký je účel tohoto článku
Odpovědět
Odpověď - Jaký je účel tohoto článku
Odpovědět