Informace o Vašem předplatném na Management News
Historie Vašeho předplatného
žádné záznamy v historii
Přidáním názoru - příspěvku se zavazujete dodržovat tento Názorový kodex:
V případě pochybností o vhodnosti příspěvku rozhoduje názor redakce, příspěvky neodpovídající kodexu mohou být vymazány.
Odpověď - Jaký je účel tohoto článku
Děkuji za příspěvek a názor, Důvodem vzniku tohoto článku byla má osobní zkušenost v poslední cca půl roce – roce ze školení a setkání s manažery na různých úrovních řízení, ale i řadovými zaměstnanci. V rámci této zkušenosti mne překvapilo vnímání (či spíše často nevnímání) role manažera nejen v oblasti motivace. A překvapilo mne negativně, neboť jsem slyšel opravdu hrůzostrašné věty typu: „K čemu někoho motivovat, mají přeci výplatu.“ „Nebudu se zdržovat s podřízenými, mám své práce na hlavu.“ „Bojím se chodit do práce, zase se po mě budou vozit nadřízení.“ „Uděláme práci navíc a dobře, ale stejně dostaneme vynadáno.“ Těchto a podobných, i mnohem horších vět jsem slyšel tolik, že jsem se rozhodl napsat článek více obecný a základní. Článek, který je v podstatě lépe zformulovaným obsahem rozhovorů na těchto setkáních, školeních, atd. Rozumím tomu, že pro zkušeného člověka, který si uvědomuje význam a důležitost práce s kolegy, jejich motivace a dalších aspektů, je článek opravdu velmi obecný. Věřím ale, že se jedná o téma důležité a v konečném důsledku přispívající k lepšímu pracovnímu klimatu i výkonnosti a efektivnosti. Byla to pro mne zkušenost zarážející (nechci hodnotit úroveň manažerů, ale pokud jejich nadřízení toto nevidí a nepracují s tím, je to spíše jejich chyba) a přinutila mne k několika úvahám. K úvahám o tom, jestli vlastně my lidé působící ve vzdělávání dospělých nezapomínáme na to základní, tzn. vysvětlovat a přesvědčovat a na názorných a často i základních příkladech ukazovat, že (v tomto případě motivace, role nadřízeného) má cenu se tímto směrem vydat a věnovat mu čas a úsilí. Také mne napadá myšlenka, zda nezapomínáme přes všechny ty technologie, chytré telefony, maily, atd. atd. s lidmi mluvit, řešit s nimi jejich názory a připomínky. Využívat těchto chvil k vysvětlování a k lepšímu pochopení jejich postojů. Abychom s nimi pak mohli pracovat a pomáhat jim být lepšími a úspěšnějšími. Velmi si vážím vašeho příspěvku a jsem rád, že to u vás funguje jinak, než v mnou popisovaných a osobně prožitých případech. Na závěr chci podotknout, že jsem rád, že se setkávám i s naprosto opačnými příklady, kde zmíněné oblasti fungují skvěle a společnosti se o své pracovníky (i manažery) starají a rozvíjí je. A právě z těchto důvodů přemýšlím o příspěvku, který se bude týkat tohoto prostředí a nezůstane jen v obecné rovině. Pokud byste měla zájem se na takovém článku podílet, budu velmi rád. Hezký den, Pavel Makovský