V kariéře člověka hrají výraznou roli stereotypy z dětství a mládí

Chování většiny lidí je bohužel do značné míry ovlivněno zkušenostmi, které si neseme již z doby dětství a dospívání. Mohou to být různé stereotypy (např. tvrzení, že některé práce nejsou vhodné pro určité pohlaví) nebo nedostatek pozitivní zpětné vazby od rodičů a vychovatelů. Mnoho lidí si tedy například vůbec netroufá ucházet se o určité zaměstnání, protože jsou celý život přesvědčeni o tom, že by se pro danou práci nehodili.

Chceme-li se od těchto starých stereotypů oprostit, musíme je nejprve identifikovat. Je třeba si položit několik základních otázek:
1. Slyšel jsem od rodičů někdy poznámku o tom, že určitá práce není vhodná pro ženy/muže?
2. Dostávalo se mi někdy od rodičů pozitivní a konstruktivní zpětné vazby (informací o tom, co je třeba změnit)?
3. Jak dobře umím zacházet s počítačem?
4. Jsem prakticky založený člověk?
5. Kdo v mé rodině rozhodoval? Kdo rozhoduje v mém zaměstnání?

Na základě těchto a podobných otázek může člověk rozumně zhodnotit, zda se skutečně pro určitou práci nehodí nebo zda se jen řídí něčím, co byl zvyklý slýchat odmalička. Na základě zjištěných poznatků pak může pak podniknout určité kroky, které jej posunou dále v kariéře.

**Datum vydání:** XI/2001