Syndrom vyhoření: Tři tipy, jak mu zabránit u vašich podřízených

Vyhoření pracovníka může mít řadu příčin i symptomů. Nejčastěji se děje u zaměstnanců, kteří pracují ve službách nebo jsou v častém kontaktu s klienty. Vyhoření také bývá velmi závažným vyústěním dlouhodobě zanedbaného stresu, frustrace, workoholismu nebo výskytu v toxickém pracovním prostředí. Protože má vyhoření zaměstnance závažný dopad na jeho duševní zdraví i na produktivitu týmu jako celku, měli byste se z pozice manažera za každou cenu vytvořit prostředí, které proti vyhoření působí preventivně. Zde jsou tři tipy, jak na to.

Ilustrační snímek

Nastavte svým podřízeným hranice

Hranice jsou důležité. Jak uvádí Management Today, hranice nám totiž pomáhají oddělovat práci od osobního života a dávají naší práci určitý řád. Nastavte určité limity – například kdy nejpozději se může kolegovi volat na mobil . Nebo že posílat e-maily po pracovní době se nesmí. Vyžadujte pak dodržování těchto pravidel po skutečně všech zaměstnancích. Aby se nestalo, že ambiciózní pracovníci budou pracovat přesčasy a volat ostatním po pracovní době a aby si díky tomu ostatní zaměstnanci s méně workoholickými sklony oproti nim nepřipadali, jako že málo pracují. Tak by totiž na pracovišti mohla snadno vzniknout poměrně toxická atmosféra.

Podporujte debatu o duševním zdraví

Chcete, aby vám vaši podřízení dali najevo, když se cítí frustrovaní nebo když si připadají, že se řítí do vyhoření? Pak je nejdříve musíte přesvědčit o tom, že mluvit o duševním zdraví ve vašem týmu je povoleno. A že se na nikoho, kdo tyto obavy svému nadřízenému a spolupracovníkům sdělí, nebude nikdo dívat skrz prsty. Mluvte o duševním zdraví ve vašem týmu a vytvořte zdravé a otevřené prostředí, kde se lidé nebojí otevírat i ne zcela příjemná témata.

Vnímejte i uzavřenější a zdánlivě klidnější zaměstnance

Vyhoření je velkým nebezpečím především pro ty zaměstnance, kteří vždy vypadají, jako že je nikdy nic netrápí. Jsou to ti pracovníci, kteří si nestěžují, jsou spíše klidnější povahy a nejsou příliš extrovertní. Právě toto jsou lidé, kteří si svá trápení a frustrace často nechávají pro sebe. A bohužel jsou díky tomu často i opomíjeni svými podřízenými, kteří se mají často tendenci věnovat spíše těm podřízeným, kteří jsou hlasití a kteří si na něco stěžují. Nedělejte tuto chybu. A vždy se hluboce zajímejte i o duševní stav těch pracovníků, kteří vždy vypadají, jako že jsou zcela spokojeni a nad věcí.



-mm-

Zdroj: Management Today - portál britského manažerského magazínu
Zobrazit přehled článků ze zdroje Management Today