Skupinové myšlení: Nenechte se jím obelstít

Koncept skupinového myšlení známe už od počátku 50. let minulého století, kdy byl definován časopisem Forbes jako „racionalizovaná shoda“. Přes všechny své nástrahy však stále žije již více než šest desetiletí. Ačkoli západní kultury rády zdůrazňují individualismus a svobodu projevu, zřídkakdy se tento aspekt projevuje při obchodních jednáních, na nichž lze slyšet jen velmi málo nesouhlasných hlasů.

Ilustrační snímek

Nedávný článek na serveru trainingzone.co.uk se zaměřil na některé z problémů, které může skupinové myšlení zapříčinit.

Lidé

Pokud se management skládá z lidí pocházejících z podobného prostředí se stejnými formativními životními zkušenostmi, těžko můžete očekávat, že zde najdete širokou rozmanitost názorů. V ideálním případě by měli týmy tvořit lidé z různých kulturních prostředí. Výzkumy dokládají menší pravděpodobnost výskytu skupinového smýšlení, pokud se lidé s různými názory odlišujícími se od většiny nebojí mluvit a jejich kolegové jsou připraveni brát je vážně.

Nastavení mysli

Lidé se intuitivně rádi obklopují jinými s obdobným smýšlením. To je přirozeností samo o sobě ve společenských i odborných souvislostech. Nebezpečí pro byznys však číhá, pokud převládnou souhlasné názory, které považují za zrádce každého, kdo se odváží se odchýlit. Jakmile se jedinkrát stane, že vedení nedbale smete ze stolu zcela relevantní námitky a začne věřit vlastní neomylnosti, dostali jste se na nebezpečně šikmou plochu. Mějte to na paměti, až se budete na příštím jednání snažit docílit skupinové shody. Jakmile uvidíte, že je něco špatně, vstaňte a řekněte to.

Chcete-li konkrétní příklady potenciálně škodlivých důsledků skupinového myšlení, stačí si připomenout společnost Enron v roce 2001, finanční krizi z roku 2008 nebo nedávné fiasko Volkswagenu s měřením emisí.

-bn-

Zdroj: Training Zone - britský portál o vzdělávání dospělých
Zobrazit přehled článků ze zdroje Training Zone