Skrze osobní odolnost k odolnosti týmů i celé organizace

Všichni asi známe rčení: „Co tě nezabije, to tě posílí.“ Kolikrát jste si tato slova v nějaké situaci opakovali? Měli jste pak větší pocit odhodlání zkusit novou výzvu nebo jste se snáz oklepali z nějakého neúspěchu? Také se ale říká: „Stokrát nic umořilo osla.“ – tedy, že i maličkosti se sčítají a pokud se „niců“ nastřádá hodně, mohou vás nečekaně zlomit. A tady je potřeba zbystřit smysly.

MUDr. Martin Kalenda, MBA (Image Lab s.r.o.)

Díky letité práci s manažery pozoruji jednu věc – vedoucí týmů, ředitelé jsou ve své roli často osamocení a zejména v těchto časech na ně tíha všech starostí a povinností může dopadat násobně více. Každá změna – velká i malá, které se musí člověk přizpůsobit, je právě tím „nic“, které se postupně hromadí na pomyslné misce vah osobní psychické vyrovnanosti. Potřebují si budovat odolnost (resilience) a skrze ni posilovat i odolnost a vitalitu svých lidí v týmech a odolnost celé organizace. V zásadě tím nenavazuji na nic jiného než na agilní přístup, který je v posledních letech tolik populárním tématem.

V rámci našich rozvojových programů rádi využíváme nástroj, který přes 15 let vyvíjeli američtí psychologové T. H. Holmes a R. H. Rahe. „Inventář životních událostí“ je vlastně jednoduchý osobní dotazník, který vyhodnocuje stresovou zátěž dospělého člověka za poslední rok.

Každý faktor má přidělený počet bodů, které se sčítají a dohromady udávají míru rizika pro člověka. Mezi faktory patří třeba i změna pracovních podmínek nebo sociálních aktivit, se kterými jsme se za poslední rok setkali prakticky všichni. Patří sem ale nečekaně například i oslava vánočních svátků, které mohou být pro řadu jedinců stresující, ač si to nepřipouštějí. Důraz, který faktorům přikládáme, je velmi individuální, a tak i výsledná hodnota je orientační. I přesto dává velký smysl se nad svým osobním výsledkem pozastavit. Schválně se zkuste otestovat - test naleznete v galerii pod článkem.

S psychickou odolností úzce souvisí problematika osobní integrity naší vnitřní soudržnosti, na kterou se obracíme, pokud řešíme konkrétní příčiny nesouladu. Naši osobní integritu, vnitřní soudržnost, tvoří tři základní pilíře: Způsob, jakým se s individuální mírou zátěže následně pracuje, je klíčový pro tvorbu správných vzorců, které posilují psychickou odolnost člověka do budoucna. A tady už zdaleka nemluvíme jen o manažerech. Psychologické výzkumy potvrzují, že pokud nedojte ke snížení napětí přibližně do roka, dochází u oslabenějších jedinců k psychickým poruchám, které se mohou odrazit i ve fyzickém zdraví, vážných nebo chronických onemocněních.

  • rodina – potřebujeme mít pevné zázemí a vztahy s lidmi, na něž se můžeme spolehnout,
  • práce – potřebujeme vytvářet něco, co pro nás má smysl, u čeho vidíme výsledky a co druzí ocení,
  • já a mé osobní zdraví – potřebujeme si udržovat fyzické i psychické zdraví.

Je lepší řešit následky, nebo se raději věnovat prevenci? Věřím, že v odpovědi na tuto otázku se většina z nás přikloní ke druhé variantě. Pokud budeme průběžně pracovat na rovnováze všech tří pilířů, staneme se odolnějšími. Není to o čase, který investujeme, ale o vložené energii. Podlomené zdraví nebo vyhoření se napravuje mnohem hůře.

Současné dění kolem nás může působit jako silný narušitel naší vlastní integrity. Zdrojem problémů bývají často lidé, kteří řeší své vlastní otázky a starosti. Nesoulad může znamenat, že s těmito lidmi nemáme vhodně nastavené vztahy. Položte si otázku: „Udělal/a jsem něco pro zlepšení našeho vztahu v poslední době?“

Rozladění mohou působit také procesy, ať už nastavené firmou, anebo naše osobní. Položte si proto další otázku: „Udělal/a jsem něco například pro zlepšení své organizace času?“

Výraznou a možná i nejvýraznější bariérou v naší cestě k osobní odolnosti ale můžeme být i my sami. Protože bez našeho vědomého úsilí se nic nezlepší. Zapamatujte si tuto větu:

Rozhodnutí není rozhodnutím, dokud se nic neděje.

A to platí nejen pro nás samotné, ale i pro naše týmy a práci s lidmi ve firmách. Je potřeba lidi dovést k tomu, aby změny uskutečnili. Nejlepším motivátorem je úspěch, a proto i malá vítězství se počítají. Pokud cítíte nesoulad, začněte u sebe a pokračujte u druhých. Komunikujte, pracujte se zpětnou vazbou.

Dostáváme se tak z osobní úrovně na úroveň týmu, potažmo celé firmy. Vztahy jsou vždy o dvou a více lidech, kteří dodávají hodnotu, a tím firmu posouvají vpřed. Vztahy však nejsou jen o funkčním propojení, výkonu. Jsou také o naplnění emoční stránky. Lidé v týmech musí být emočně saturovaní, nejen aby jako roboti dodávali hodnotu. Bez této pocitové složky přestává fungovat jedna ze součástí jejich osobní integrity, ztrácí osobní odolnost a klesá jejich motivace i spokojenost vykonávat danou práci. To si manažeři a firmy samotné nemohou v této době dovolit.

Ve firmě si tedy můžeme vymezit něco jako svou síť vztahů, které mají vliv na celkový výkon firmy. Pojmenujme ji „stakeholder excellence network“. V rámci našich workshopů s účastníky řešíme, jaké funkční i emoční požadavky od nich každý z kontaktů má a jak se to konkrétnímu účastníkovi daří naplňovat. Často se setkávám se zjištěním, že lidé sice vědí, co za výstupy od svých kontaktů v síti potřebují, ale v otázce emočních požadavků tápou.

Objasnění těchto požadavků a zároveň schopnost dávat efektivně zpětnou vazbu se následně velmi pozitivně odráží na zlepšování fungování a komunikace týmů i na posílení osobní integrity a odolnosti jednotlivce. A jak vnímáte tu propojenost vy?