Proč říkat zaměstnancům vše na rovinu

Průměrná osoba řekne čtyři lži denně. To je celých 1460 klamných výroků za rok. Tou nejčastější lží je: „Vše je v pořádku.“ Říkáme to zcela běžně doma a často i v zaměstnání. Řadový zaměstnanec možná nenapáchá svým výrokem takovou spoušť. Ale co funkce s vyšší odpovědností? Otázka tedy zní. Je průměrný manažer schopen čtyřikrát za den zalhat? Jedná podle pravidel nebo má nasazenou neprůhlednou masku tvrdého businessmana? „Vše je v pořádku“ je možná lež, co dalšího ale to může být a co hůře, jaký vliv mohou mít zatajované detaily? Tímto tématem se zabýval server Smart Blogs.

Kde je hranice mezi utajením informací a přijatelnou komunikací bez nepodstatných detailů?

V mnoha organizacích je nablýskaná obchodní maska důležitým předpokladem pro růst na vyšší pozice a mnoho manažerů to ví. Jistě však není správné a ani příjemné, jestliže leadership sděluje zaměstnancům pouze úryvky ze svých plánů a je velmi selektivní, co se týče předávaných informací namísto poskytování konzistentního informačního kanálu.

Někteří vedoucí pracovníci se domnívají, že není možné sdělovat zaměstnancům všechno nebo to, co se skutečně děje. Údajně by to nemuseli unést, mohli by se přestat snažit nebo nebudou pracovat natolik odhodlaně. Proto jim sdělují pouze informace, které „musí znát“, nepříjemné věci maskují a zabalí do úhledného „balíčku“, který zaměstnance nevyděsí nebo neodradí. Nakolik tento „balíček“ obsahuje pravdivých informací? Jaký je rozdíl mezi tím, když vedení tvrdí, že je „vše v pořádku“, když ve skutečnosti není?

Podle Garyho Mitchinera, manažerského konzultanta, je tento maskovací přístup problematický zejména z důvodu, že zaměstnanci jsou citliví na přijímané informace a poznají, pokud část příběhu chybí. Nevyjadřují svou obavu, ale přemýšlí nad tím. Pokud neznají celý příběh, prostě si jej doplní a výsledek může být ještě škodlivější než ty části celku, které jste vynechali.

Jaké jsou náklady?

Jeden příklad za všechny. Najděte rozdíl:

„Právě jsme přišli o důležitý kontrakt a tím i X % zisků pro naši společnost. Pravděpodobně tím ohrozíme na X pracovních pozic. Nejvíce se to dotkne…“

„Ano, vypadá to, že přijdeme o kontrakt, který sice znamená velkou část našeho businessu, a nejsme si ještě jisti dopadem na pracovní místa, ale myslíme si, že vše bude v pořádku a ještě vás budeme informovat.“

Rozdíl? Svou druhou odpovědí jste vašim zaměstnancům právě řekli, aby si upravili své životopisy. Vaše obavy zabalené do úhledného vyjádření je spíše vyděsí než konkrétní čísla, podle kterých hned budou vědět, na čem jsou.

Jste-li lídr, zde je 5 důvodů, proč komunikovat transparentně:

1. Někdo může dostat důležitou lekci, kterou se však naučil z vašich chyb.

2. Pokud zaměstnanci pochopí všechny aspekty problému, mohou dále jednat odpovídajícím způsobem a spíše přinášet vhodná řešení.

3. Důvěra je jako bumerang. Jakmile ji projevíte druhým, s důvěrou se na vás obrátí příště.

4. Přiznání k chybám napomůže vytvořit prostředí beze strachu chybovat a zároveň se s chyb poučit pro příště.

5. Nikoho neoklamete, pokud nějaké informace utajíte. Vaši zaměstnanci jsou chytří a díky nepřebernému množství informací okolo si dokáží dát dvě a dvě dohromady. Budou vás podezřívat.

Vše je o důvěře, která musí pramenit z vedení. Pokud leadership učiní prohlášení, pak důvěru podpoří anebo ji zničí. I ve vaší firmě jistě nestojíte o druhý případ. Jakými kroky podporujete důvěru ve společnosti?

-bn-

Zdroj: SmartBlogs.com - síť odborných blogů
Zobrazit přehled článků ze zdroje SmartBlogs.com