Co to je Parkinsonův princip
Jak vysvětluje Brian Tracy na svém blogu, Parkinsonův princip uvádí, že délka vypracování pracovního úkolu se prodlužuje podle toho, jak dlouhý časový úsek na tento úkol máme vyčleněný. V praxi to znamená, že ať už si na daný úkol vytyčíte sebedelší čas, tak dlouho vám vykonání tohoto úkolu nakonec zabere.
Pokud si tedy na úkol, který by vám standardně mohl zabrat jednu hodinu, vytyčíte hodiny dvě, úkol skutečně dotáhnete až po daných dvou hodinách. Tento princip má samozřejmě své limity – kdybyste si na napsání románu vytyčili jeden den, nebude vám stačit. Stejně tak, pokud si na napsání krátkého e-mailu vytyčíte tři hodiny, patrně úkol dokončíte dříve.
Riziko prokrastinace
Zároveň je ale v určitých mezích Parkinsonův princip skutečně funguje. A to díky tomu, že pokud víme, že na daný úkol máme více času, než by nám nutně musel zabrat, sklouzáváme podvědomě k menší rychlosti práce a také k prokrastinaci. Na úkolu, který normálně zabere hodinu a my si na něj vyhradili hodiny dvě, tak půlku času strávíme buď neefektivní prací nebo vyloženou prokrastinací.
Jak si plánovat práci s přihlédnutím k Parkinsonovu principu?
-
Dávejte si realistické deadliny, které jsou ale pro vás určitou výzvou. Pro maximální výkonnost si nedávejte příliš benevolentní deadliny. Zajistíte tak, že vám úkoly nezaberou více času, než skutečně musí.
-
Měřte si, kolik času vám úkoly zabírají. Pokud pracujete na podobných úkolech opakovaně, zkuste úkol udělat jednou co nejefektivněji a nejrychleji (samozřejmě při dodržení požadované kvality). Tento časový údaj pak používejte při plánování dalších podobných úkolů do budoucna.
- Plánujte si i přestávky. Častým důvodem, proč lidé sklouzávají k prokrastinaci nebo proč nejsou v určitých chvílích schopni pracovat rychle a efektivně, je, že si nedávají žádné přestávky. Plánujte si úkoly tak, abyste ve vyčleněném časovém úseku pracovali skutečně efektivně a naplno, ale zároveň si po určité době naplánujte i krátkou přestávku.
-mm-