10 rad pro jednání s vyrušujícím obecenstvem

Každý řečník se musí čas od času zabývat problémy s vyrušujícími diváky, ať již přijdou pozdě, odcházejí dříve, hovoří mezi sebou nebo nahlas a otevřeně projevují svůj nesouhlas. Článek v této souvislosti představuje deset dynamických doporučení. Pokud jde o soukromé rozhovory mezi účastníky přednášky, měly by se řečník snažit odhalit, z jakého důvodu k nim dochází. Toto jsou čtyři konkrétní rady:

- Ignorujte krátký rozhovor, v němž se jeden z diváků snaží druhému pomoci. Jeden z bavících se účastníků mohl například přijít později a ptá se kolegy na dosavadní průběh.
- Všímejte si řeči těla účastníků, kteří s vámi nesouhlasí. Jde o zřejmé kroucení hlavou, nervózní poposedávání nebo pokukování po místnosti za účelem nalezení obdobného pohledu v očích jiného účastníka, od čehož není daleko ke slovnímu útoku na přednášejícího.
- Přejděte blíže k bavícím se účastníkům, aniž byste se na ně dívali.
- Požádejte publikum o větší spolupráci.

Jestliže někteří z účastníků dorazí na přednášku později, není vhodné čekat až se usadí a zastavovat kvůli tomu řeč. Vedlo by to pouze ke ztrátě zájmu a soustředění u dosavadního obecenstva. Toto jsou tři konkrétní rady:

- Je-li to nutné, zpomalte.
- Pro určování časových úseků přednášky používejte hodiny umístěné v dané místnosti. Ne každému musí jít hodinky zcela přesně.
- V zadní části místnosti předem připravte několik židlí pro pozdě příchozí.

S osobami, které na svých židlích skutečně nervózně poposedávají a vytvářejí tak mezi ostatními nepřátelskou atmosféru je pak třeba jednat podle posledních tří rad:

- Před začátkem přednášky se k těmto lidem fyzicky přibližte.
- Po začátku od nich opět odstupte.
- Odhalte je. Až s nimi budete diskutovat, zveřejňujte jejich jména, tituly a pracovní pozice. Se ztrátou anonymity se ztratí i jejich touha bezpředmětně kritizovat řečníka.

**Datum vydání:** IX/2003