Nedávná studie Harvard Business School se zaměřila právě na toto téma. Zjistila, že čas nutný k rozhodnutí, jak postupovat při plnění úkolu, může být velice významný. Kvůli těmto zdržením může celková produktivita hodně trpět.
Pevně stanovené procesy nebo možnost volby?
Některé organizace vyžadují, aby zaměstnanci plnili úkoly v přesném pořadí – právě kvůli produktivitě. Například při kódování aplikace se vývoj často provádí způsobem, který je stanoven daným, sekvenčním procesem.
Zejména odborní zaměstnanci však mají stále větší svobodu v tom, jak budou pracovat. Nemusejí dodržovat předepsané postupy. Své úkoly mohou přesouvat a dokončovat v libovolném pořadí.
Eroze produktivity
Virtuální práce narůstá, a proto je pro zaměstnance snadnější být nezávislý. Pokud se však odchylují od stanoveného rozplánování úkolů, má to často negativní dopady na jejich produktivitu. Překvapivě přitom nezáleží na zkušenostech konkrétních pracovníků.
V rámci uvedené studie bylo prozkoumáno zhruba 2,4 milionu diagnóz, které poskytla firma podnikající v oblasti radiologických služeb. Lékaři v této firmě postupně čtou a diagnostikují výsledky vyšetření provedených pomocí rentgenu, ultrazvuku a dalších metod.
Vědci zjistili, že lékaři upřednostňují úkoly, o kterých si myslí, že je zvládnou dokončit rychleji. Každý radiolog měl průměrně ve frontě ke zpracování zhruba 5 snímků. Politika společnosti vyžadovala, aby bylo dodržováno pravidlo „první přijde, první jde dál“. Odchylování od tohoto doporučovaného procesu se ve výsledku projevilo prodloužením doby potřebné pro přečtení a vyřešení jednoho snímku o celých 13 %.
Proč je to tak? Náš rozhodovací proces totiž trvá déle, než obvykle očekáváme. Lékaři, kteří si radši vybírali příští úkol sami, museli hledat a vybírat – a tak ve výsledku tak ztráceli čas, vysvětluje článek na webových stránkách quickbase.com.
-jk-