Jednoduchý test krve a slin dokáže odhalit, zda se blížíme takzvanému vyhoření neboli burnoutu. Tvrdí to alespoň výzkumníci z kanadské University of Montreal. Podle odhadů Mezinárodní organizace práce ohrožuje syndrom vyhoření minimálně 10 procent obyvatel Evropy a Severní Ameriky.
Sonia Lupienová a Robert-Paul Juster provedli studii s výchozím předpokladem, že stres ovlivňuje hladinu kortizolu v těle. Zatímco u lidí trpících depresí je hladina tohoto stresového hormonu většinou vysoká, u případů vyhoření je naopak nízká. Příliš mnoho i příliš málo kortizolu přitom znamená nebezpečí pro fyzické i psychické zdraví člověka. Chronický stres a nevyvážená hladina kortizolu způsobují dominový efekt, který může vést až k diabetu, srdečně-cévním onemocněním, poruchám imunity nebo závažným psychickým problémům.
Kanadští vědci měřili hladinu kortizolu u skupiny třiceti osob středního věku. Ti kromě vzorků krve a slin odevzdávali také záznamy o aktuální míře stresu, kterou pociťují, a symptomech deprese a vyhoření. Studie je součástí širší iniciativy pro vývoj léčiv v této oblasti. Lidé postižení vyhořením jsou totiž často léčeni antidepresivy, které snižují hladinu kortizolu. Je-li však hladina kortizolu již ve výchozím stavu nižší než je žádoucí, pak jde o terapeutickou chybu.
Lupienová a Juster chtějí jít cestou prevence a vývoje metody, která umožní rozpoznat hrozící vyhoření dříve, než k němu dojde. K tmu je zapotřebí dalších studií, které pomohou lépe pochopit, jak proces vedoucí k syndromu vyhoření sledovat a vyhodnocovat.
-kk-