Je sebevražda k smíchu?

Základní výrazy v obličeji jsou stejné po celém světě. Lidé s různými kulturními kořeny však vyjadřují své emoce různě. Afroameričané nebo Italové například dávají emoce najevo silně a bouřlivě, zatímco Japonci nebo Němci zůstávají spíše neutrální a nevýrazní.

Kulturní rozdíly můžeme vidět především v tom, do jaké míry je v dané kultuře obvyklé a žádoucí emoce ukazovat, nebo naopak potlačovat.

Ilustrační snímek

Smích a sebevražda

Autor článku na webu management-issues.com vzpomíná na smutnou událost, kdy byl svědkem sebevraždy. Muž skočil z vysoké budovy, protože cítil smutek a beznaděj. Překvapivé však bylo, jak se lidé poblíž seběhli, smáli se a mrtvého si fotografovali.

V Evropě a Americe nás rodiče učí zachovávat v takových situacích vážný obličej. To je ta jediná správná reakce na tak hrozivou událost.

Falešný smích a chichotání v uvedeném případě však bylo jen maskováním, které mělo zakrýt pocity hrůzy. Tragédie se totiž odehrála v asijské zemi. Falešný smích je v asijských kulturách velmi běžnou reakcí na silný pocit nepohody nebo nervozity.

Když se tedy někdo chichotá, neznamená to nutně, že se mu tragédie zdá legrační.

Řízení emocí v různých situacích

Základní rozdíl je v tom, jak mají různé kultury zakotveno projevy nebo naopak skrývání emocí. V každé kultuře jsou zkrátka pravidla, která určují, jak a kdy máme dávat emoce najevo.

Tato pravidla se učíme ve školách, od svých vrstevníků a také z médií. Někdy máme emoce ukázat, jindy skrýt a někdy projevit až trochu přehnaně.

Když se vám něčí chování zdá nevhodné nebo nezdvořilé, zkuste se zamyslet nad jinými vysvětleními.

-jk-

Zdroj: Management Issues - britský portál s novinkami, analýzami a názory z oblasti managementu
Zobrazit přehled článků ze zdroje Management Issues