Jak nedělat ukvapené závěry

Vnitřní pocity ovlivňují komunikaci člověka s okolím, včetně řeči těla, výběru jazyka, vnímavosti, schopnosti naslouchat, dotazovat se a tolerovat jiné perspektivy a způsoby práce. Kritickým předpokladem úspěšné interpersonální komunikace je proto ovládnutí vnitřního stavu jedince, který se projevuje i navenek. Typickou ukázkou vnitřního komunikačního problému je předčasné vytváření úsudku o druhých a následná resistence vůči změně názoru.

Efektivní interpersonální komunikace dosáhneme, budeme-li skutečně mít zájem změnit se k lepšímu a začneme se více zabývat vnitřními stavy ovlivňujícími naše celkové chování. Pak bychom měli odložit utváření úsudků o druhých lidech na později a raději se zabývat konkrétními prvky jednání s nimi. Důležité je uvědomit si vlastní odpovědnost vůči záležitostem, které můžeme kontrolovat, provádět a měnit, nikoli se věnovat témuž u ostatních.

Vlastní vnitřní praktiky můžeme ovládat díky čtení o určitých filozofických či spirituálních tradicích, meditaci nebo modlitbám, psaní deníku, wokshopům a koučům nebo každodennímu individuálnímu rozvoji myšlení. Není vhodné neustále trvat na tom, co bylo v naší mysli dříve, ale vnímat lidi, situace a pozice tak, jak se ukazují v současnosti. Vhodné je také oceňovat pozitivní projevy a projevovat vděčnost.

**Datum vydání:** XI/2003