Kurz MBA in Executive Leadership probíhá v rámci pravidelných blokových setkání studentů s lektory – každé dva týdny vždy v pátek a sobotu v budově fakulty sídlící v centru Ostravy na Havlíčkově nábřeží. Do školy jsem přijela s předstihem před zahájením páteční výuky, a tak jsem měla prostor si ještě krátce o struktuře programu popovídat s Michaelou Skulinovou z oddělení manažerských studií, která zajišťuje organizační podporu studia.
„Účastníky MBA programu čekají dva roky intenzivního studia, které jsou rozděleny do dvou fází. První z nich je čistě zaměřena na blokovou prezenční výuku odborných předmětů, zatímco druhá je věnována individuálnímu zpracování dizertační práce. V rámci studia si zároveň mohou zvolit ze čtyř tematických specializací, které doplňují hlavní oborové předměty. Každý výukový modul je následně zakončen závěrečnou prací, na jejíž zpracování mají studenti měsíc.“
Zajímalo mě také, proč by měli zájemci o MBA studium vůbec zvážit právě program Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské.
„Díky spolupráci s liverpoolskou univerzitou a záštitě CAMBAS poskytuje náš program záruku kvality. Práce, které studenti v rámci studia průběžně zpracovávají, jsou po základní evaluaci domácími lektory dále zasílány k hodnocení přímo do Liverpoolu a také externímu nezávislému hodnotiteli... Dlouhodobě získáváme velmi dobré reference od našich studentů a absolventů, kterým se snažíme přinášet nadstandardní servis a býváme s nimi v kontaktu i po jejich absolvování. Z jejich zpětné vazby víme, že řada z nich díky získaným vědomostem ze studia dosáhla opravdu velkého profesního posunu a jsme na ně pyšní.“
Nechtěla jsem zmeškat začátek výuky, a tak jsem se vydala do třídy, kde právě začínalo šesté setkání modulu Strategic Management & Marketing s lektorem Janem Hebnarem. V průběhu každého modulu se vyučující střídají, a tak mají studenti možnost zažít různý výukový styl a inspirovat se mnoha zkušenostmi často z mezinárodní praxe lektorů.
Jan Hebnar je bývalým diplomatem působícím v Číně. Pracoval mimo jiné také jako ředitel společnosti Kinex Shanghai – čínské pobočky holdingu HTC, která vlastní například i český ZETOR. Je odborníkem na asijskou ekonomiku a kulturu a v současné době vede konzultační a obchodní společnost SINOVIA, která se zabývá obchodem s Čínou.
Společně jsme během mé účasti na hodině diskutovali nad klíčovými pojmy business strategie – cíli, zdroji, vizí ad. Dostali jsme také do skupin případovou studii vydavatelské společnosti, na jejímž příkladu jsme měli rozebrat důvody jejího následného bankrotu.
Formát výuky se mi osobně velmi líbil. Byl velmi interaktivní a líbilo se mi, že lektor vybízel k hledání různých úhlů pohledu na diskutované téma. V průběhu společného povídání mě napadala řada dotazů k tématu, a tak jsem o přestávce požádala lektora, zda by mi je zodpověděl.
Výuku jste zahájil poměrně netradičně – příběhem velké čínské bitvy u Zhuolu. Co by si z něj odnést do manažerského řízení?
Ve zkrate se jednalo o bitvu mezi Žlutým císařem a divokými kmeny ve starověké Číně. Císař měl na své straně mnohem méně vojáků, zato měl pokročilejší technologie – jednou z nich bylo i primitivní navigační zařízení. Díky zařízení a také díky tomu, že na bojiště padla mlha, nakonec vyhrál.
Celý příběh je vlastně o strategii, které se vyvinula už dávno ve vojenském prostředí. Armáda byla prakticky první organizací ve společnosti, která nějakým způsobem v jednom okamžiku musela uřídit desítky tisíc lidí. Vyžadovalo to strategii, plány, cíle, vize, hierarchii atd. Oproti tomu firemní strategie je stále relativní „novinkou“, řekněme, posledních 100-150 let. Přesto se řídí obdobnými principy a musí umět správně využít své zdroje v daném prostředí.
Strategie, vize, cíle… nejsou to témata, která musí být lidem z praxe zřejmá?
Já si myslím, že to jasné není. Určitě ne každému. Řada firem dnes podniká bez toho, aby měla nějak koncepčně tyto pilíře zpracované, a existují, aniž by tušily, co budou dělat za 2, 3 nebo 5 let. Nicméně aby chápaly své silné nebo slabé stránky i příležitosti, které jim umožní obstát i v silném konkurenčním prostředí, potřebují svou strategii velmi dobře definovat.
Jak docílit toho, aby vize nebyla jen prázdná slova visící ve firmě někde na zdi?
Vize funguje pouze tehdy, pokud je podmíněna správnou firemní kulturou. Je formována většinou shora, zakladatelem. To on musí ve vizi věřit především, a potom přesvědčit ostatní manažery, kteří vizi pomohou dostat mezi lidi.
Jaký je rozdíl mezi vizí a misí a proč vůbec definovat vedle vize také misi?
Vize říká, kam směřujeme, kým chceme jako firma v budoucnu být. Mise hovoří naopak o přítomnosti. Proč děláme nyní to, co děláme, co to přináší. Každý pracovník, který do firmy vstoupí, potřebuje vědět, že svou práci dělá nejen proto, aby dostal výplatu, ale aby ho to, co dělá, nějak naplňovalo.
Zmiňoval jste také příklady inspirativních vizí, kterými firmy skutečně žijí. Uvedete některou?
Například vize společnosti Google: „Zpřístupňujeme informace z celého světa a děláme je užitečnými“. U ní skutečně vidíte, že projekty, které dělá a které se této vize drží, jí opravdu fungují.
Co s účastníky plánujete ještě probrat do konce dnešní výuky?
Skončili jsme u cílů, které jsme řešili spíše obecně. Dále se podíváme na to, jak přesně definovat konkrétní cíle, tedy KPI, kterými se strategie popisuje do detailu.
Jak program hodnotí studenti?
Na závěr své krátké návštěvy jsem se zeptala studentky Alexandry, která působí jako finanční ředitelka jedné z ostravských firem, jak program MBA in Executive Leadership na Vysoké škole báňské hodnotí.
„Pro MBA jsem se rozhodla hlavně pro rozšíření svých praktických znalostí v oblasti vedení firmy. Na výuce oceňuji hlavně lektory z praxe, kteří mají často bohaté zkušenosti z mezinárodního prostředí. Konkrétně mě osobně hodně bavila výuka pana Libicha, který má velmi zajímavé a interaktivní hodiny, paní Watson, pana Vaška, kterého jsme měli nedávno na strategický management, a dnes i pana Hebnara, a to především díky jeho zajímavým zkušenostem z Číny…. Studium bych doporučila komukoliv z praxe, kdo si chce rozšířit své znalosti v oblasti managementu.“