„Think Like a Rocket Scientist“ je velmi praktická kniha. Varol v ní nabízí devět principů, které nám pomáhají znovu získávat a budovat naši kreativitu a trénovat kritické myšlení. Celý proces je třífázový. V první fázi se učíme, jak podnítit naše myšlení. Druhá fáze je zaměřena na rozvedení našich myšlenek, které jsme vytvořili v první fázi, do širších konceptů. V závěrečné fázi se dozvíme, proč poslední složka pro uvolnění našeho plného potenciálu zahrnuje úspěch i neúspěch. Přečtěte si pár úvodních myšlenek z klíčových kapitol.
Fáze 1: Zažehněte
Let vstříc nejistotě
Toužíme po jistotě až do té míry, abychom udělali jistotu a pravdu i z naprosté nejistoty. Děláme to na vlastní nebezpečí. Tam, kde jistota končí, začíná pokrok. Překážkou objevování však není nevědomost, ale iluze poznání. Předstírání znalostí uzavírá naše uši a tlumí příchozí signály z vnějších zdrojů. Čím více mluvíme o naší verzi pravdy, tím více se naše ega nafukují a skrývají to, co je pod nimi. Proto abychom se vypořádali s nejistotami, musíme se nejprve rozejít, než uvidíme jasnou cestu. Začněte chodit, protože je to jediná cesta vpřed.
Zdůvodnění na základě prvních principů
Prvotní principy nás zavedou zpět na začátek a zpochybňují předpoklady. Francouzský filozof a vědec René Descartes to popsal jako systematické pochybování o všem, o čem můžeme pochybovat, dokud to nezůstane nezpochybnitelnými pravdami.
Zeptejte se sami sebe, proč se ostatní rozhodují tak, jak se rozhodují. Není to proto, že jsou hloupí. Není to proto, že se mýlí a máte pravdu. Je to proto, že vidí něco, co vám chybí. Je to proto, že věří něčemu, čemu vy nevěříte.
Mysl při hře
Myšlenkové experimenty kladou otázky typu „co kdyby“ a vytvářejí paralelní vesmír, ve kterém věci fungují odlišně. Prostřednictvím myšlenkových experimentů překračujeme každodenní myšlení a vyvíjíme se z pasivních pozorovatelů na aktivní intervenující v naší realitě. Varol v knize například doporučuje nudu jako skvělý prostředek naší mysli vymanit se z reality, který umožňuje naší mysli bloudit a snít. Pokud se nezastavíme, nerozumíme a neplánujeme – nemůžeme najít moudrost nebo tvořit nové nápady.
Moonshot myšlení
Tzv. Moonshot myšlení umožňuje exponenciální změnu při zachování současného stavu. Drobné změny mění nastavený status quo. Moonshot myšlení je o velké vizi. Dokud neposuneme naše vnímané limity a nepřekročíme hranice, nemůžeme objevit neviditelná pravidla, která nás drží zpátky. Pokud se omezíme jen na to, co je možné vzhledem k tomu, co nyní máme, nikdy nedosáhneme „únikové rychlosti“.
Fáze 2: Akcelerace
Co když jsme místo jednoho odeslali dva rovery?
Když lidé hledají „správné odpovědi“, téměř vždy kladou taktické otázky. Tím, že se zaměříte na strategii, umožní nám to být mnohem poddajnější s taktikou. Varol říká, že jakmile přejdeme od „co“ k „proč“ a definujeme rámec problému široce z hlediska toho, co se snažíme vyřešit namísto, abychom se drželi oblíbeného řešení, objevíme další možnosti na periferiích.
Síla překlopení
Zatímco vědci jsou školeni, aby byli objektivní, i raketoví vědci s tím mají občas problémy. Nikdo není vybaven čipem kritického myšlení, který snižuje lidskou tendenci zkreslovat fakta osobními domněnkami. Názory je těžké přehodnotit, proto se neshody často proměňují v existenciální zápas.
Než oznámíte pracovní hypotézu, zeptejte se sami sebe, jaké jsou vaše předsudky. Co považujete za pravdivé. Také se zeptejte, zda opravdu chcete, aby tato konkrétní hypotéza byla pravdivá. Pokud ano, buďte VELMI opatrní.
Testujte za letu, létejte a testujte
Test, ve kterém jsou výsledky předem stanoveny, není testem. Ve správném testu není cílem objevit vše, co může být správné. Cílem je spíše objevit vše, co se může pokazit, a najít bod zlomu. Raketoví vědci se snaží rozbít kosmickou loď na Zemi, než se rozbije ve vesmíru. Najděte proto zlomové body.
Fáze 3: Dosáhněte
Nic nemá takový úspěch jako selhání
Raketoví vědci neoslavují selhání, ale ani ho nedémonizují. Volí vyváženější přístup. Sázky jsou příliš vysoké. Jejich mantra je se rychle učit. Často předpokládáme, že selhání má koncový bod. Neúspěch však není chybou. Selhání je funkce. Pokud netrénujeme zvyk selhání pravidelně, skončí to katastrofou.
Nic neselže tak jako úspěch
Úspěch skrývá selhání. Někdy je však úspěch čistým štěstím a při absenci chyb se musíme učit z našich úspěchů. Úspěch je vlk v rouše beránčím. Vráží klín mezi to, jak věci vypadají a jaká je realita. Když uspějeme, věříme, že všechno šlo podle plánu. Ignorujeme varovné signály a nutnost změny. S každým úspěchem rosteme sebevědomě a nahoru... Kniha „Think Like a Rocket Scientist“ vás však naučí uvažovat kriticky a vyzrát na zrádné tendence vašeho mozku. Přečtěte si ji!
-bb-