Schopnost vést půjde brzy zjistit už u dětí – ze vzorku slin

Vědecký výzkum leadershipu funguje velmi dobře a přináší velké množství seriózních poznatků. Většina lidí, včetně osob odpovědných za výběr a hodnocení lídrů, však tyto vědecké poznatky nezná. Proto je ve firmách tak nízká angažovanost a důvěra pracovníků v nadřízené.

Velmi častá je například mylná představa, že lze jen těžko předvídat, zda někdo bude dobrý lídr, protože leadership závisí především na konkrétních situacích. Stejně tak je zcestné si myslet, že lídrem může být každý.

Ilustrační snímek

V zajímavém článku na serveru Harvard Business Review na to upozornil Tomas Chamorro-Premuzic – profesor organizační psychologie na University College London a ředitel společnosti Hogan Assessment Systems. Naopak zdůraznil následující vědecky podložená fakta o vůdcovském potenciálu.

Lídrem nemůže být každý

Skutečnost, zda se někdo může stát dobrým lídrem, závisí na několika osobnostních charakteristikách. Větší šanci uspět jako lídři mají lidé společenští, ambiciózní a zvídaví. Významnou roli hrají i kognitivní schopnosti, především inteligence.

Leadership není sólo pro jednoho hráče

Zásadním měřítkem efektivity lídra je výkonnost jeho týmu či organizace ve srovnání s konkurencí. Dobrý lídr proto musí mít i smysl pro integritu a kromě vyššího IQ disponovat i emoční inteligencí. Naopak narcismus vede k neetickému chování a úsilí týmů poškozuje.

Každý lídr vede jinak

Styl jednotlivých lídrů do značné míry závisí na osobnosti. Ambiciózní lídři bývají otrlejší a uvažují spíše jako podnikatelé, soustředí se na růst a inovace. Společenští a citliví lídři jsou charismatičtější, ale mají blíže k narcisismu a psychopatii. Muži jsou obecně zaměřeni spíše transakčně, ženy transformačně. Pohlaví však nehraje zásadní roli. Lídry je třeba posuzovat podle individuálních schopností.

Člověk se může jako lídr narodit

Veškeré vzorce lidského chování jsou ovlivněny geneticky a životním prostředím. Schopnost vést druhé je dědičná z 30 až 60 %. Zásadní roli v tom hraje skutečnost, že leadership vychází z osobnosti a inteligence, což jsou taktéž dědičné vlastnosti. Naopak kultura leadership příliš neutváří, je spíše jeho výsledkem.

Vůdcovský potenciál se dá měřit od dětství

Jelikož leadership hodně závisí na genetických předpokladech a zkušenostech z raného dětství, lze jej již dnes předvídat od útlého věku. Tomas Chamorro-Premuzic však upozorňuje, že je zde otázka, zda je to etické a legální. V budoucnosti nicméně podle něho možná budeme měřit schopnost jednotlivců vést již v dětském věku jednoduchým odběrem a analýzou slin.

Lídři mají i svou temnou stranu

S leadershipem se pojí i řada negativních souvislostí. I dobrý lídr totiž může mít špatné sklony. Proto je důležité hledat nejen silné stránky, ale i slabosti lídrů a pomáhat jim držet slabé stránky pod kontrolou. Rozvíjet pouze silné stránky je chyba.

Moderní technologické změny nehrají větší roli

Leadership se vyvíjel po miliony let, kdy nám umožňoval fungovat ve skupinách. Proto je nepravděpodobné, že by se jeho základy měnily,“ uzavírá Tomas Chamorro-Premuzic, „Výzkum leadershipu je zkrátka velmi dobře zavedený. Měli bychom se soustředit na to, co víme a ignorovat to, o čem víme, že to není pravda.

-kk-

Zdroj: Harvard Business Review - zpravodajský portál vydavatelství přední americké obchodní školy Harvard Business School
Zobrazit přehled článků ze zdroje Harvard Business Review