Česká ekonomika patří mezi ty rychleji rostoucí nejen v Evropě ale i ve světě.
Nedávno ovšem nový guvernér ČNB Jiří Rusnok prohlásil, že rychlejšímu tempu růstu HDP (a tedy i produktivity práce) brání omezení investic ze strany průmyslových podniků v posledních letech.
Zmínil i chybějící investice do větší automatizace (Průmysl 4.0) výrobních firem. Není však třeba chodit tak daleko. Řešení je mnohem prostší, než by se mohlo zdát.
Procesy a produktivita práce
V poslední době jsem se potkal s tím, že manažeři řady firem byli nešťastní, že nejsou k nalezení vhodní lidé na trhu práce. Když jsem však pronikl trošku více pod povrch a zjistil, jakým způsobem je organizována práce a jak jsou nastaveny procesy, tak jsem se zarazil.
Zjistil jsem totiž, že tyto firmy využívají lidi na 100 a více procent, ovšem ne zrovna zanedbatelnou část z toho tvoří neefektivní práce, která není navenek nijak vidět. Zaměstnanci ji přesto musí vykonávat.
A tak jsem se začal zabývat tím, jestli se nízká efektivita práce a vůbec nastavení pracovních procesů týká jen státní správy, kde je to markantní na první pohled.
A paradoxně neefektivita státní správy a samosprávy, která neustále bobtná a bere z trhu práce potenciální zaměstnance pro soukromé podniky, nutí tyto soukromé podniky se více zamýšlet nad tím, jak jsou nastaveny a řízeny. A to právě díky tomu, že nemohou najít vhodné zaměstnance.
Selský rozum
Některé podniky již nyní vnímají možnost, že chybějící lidi nahradí jednoduše stroji, a to tam, kde to lze. Tyto kroky jsou však investičně i procesně dost náročné. V řadě výrobních i logistických firem jiné řešení dlouhodobě asi neexistuje, ale na velké problémy často existují i jednoduchá, rychlá a levná řešení.
A jak na to? Jednoduše začněte používat selský rozum a pracujte se zpětnou vazbou. Toto doporučení se týká hlavně manažerů, ale neomezuje se jen na ně. Řada firem není schopna identifikovat neproduktivní, mrtvý čas, protože se řídí pouze tím, co jim někdo doporučí nebo co si kde nastudují.
Vlastním lidem se však nenaslouchá, přitom právě ti mají velmi rychlá a rozumná řešení. Není třeba být konkrétní, ale jeden případ mne napadl. V jedné nejmenované společnosti řeší obchodní případ více lidí, přičemž by stačila jedna osoba.
K čemu to vede? K tomu, že každý další musí nastudovat souvislosti a historii, aby pochopil, co je třeba udělat. A čas věnovaný studiu a historii zákazníka násobně přesahuje čas, který se týká řešení konkrétního obchodního případu. Jedná se o zdvojenou (duplicitní), ne-li ztrojenou (triplicitní?) práci.
Myslete, naslouchejte a věřte intuici
Není třeba to dále rozebírat. Pokud budou manažeři používat svoji vlastní hlavu, uvidí-li svět svým vlastním pohledem a budou-li schopni konstruktivně pracovat, pak naleznou řadu prostoru pro zlepšení práce řadových zaměstnanců tak, aby ti byli schopni zvládnout více produktivní práce, která je vidět i ve výsledcích.
Manažeři by se také měli naučit používat koučovací jazyk (ptát se, používat otázky, aktivní naslouchání aj.) a s lidmi ve svých týmech komunikovat. Jakmile toto nastane, tak se řada společností posune dál i bez nutnosti navyšovat mzdové a další související náklady. Jednoduchá řešení bývají často ta nejlepší.
A jak se to mají manažeři naučit, když to nyní nedělají? Jednoduše. Je třeba s nimi začít pracovat a dovést je k tomu třeba koučováním.
Držím palce všem, ať se jim v jejich práci daří.