Proč brainstorming nefunguje

Brainstorming patří k nejčastějším metodám podněcování skupinové kreativity. Vychází ze čtyř základních pravidel: 1) vyslovit co nejvíce nápadů, 2) upřednostnit neobvyklé a originální nápady, 3) propojit a vylepšit dané nápady a 4) zdržet se kritiky. Je to neformální proces, který spoléhá na dva psychologické předpoklady. Prvním je premisa, že již pouhá přítomnost druhých zvyšuje motivaci jednotlivců k lepším výkonům. Druhým je očekávání, že kvantita nápadů zvýší i jejich kvalitu.

Vědci se výzkumem efektivity brainstormingu zabývají již od 50. let minulého století. Uplynulých šest desetiletí výzkumů však přineslo jen minimum důkazů o tom, že týmový brainstorming dokáže přinést lepší nápady než stejný počet jednotlivců nezávisle na sobě. Více důkazů naopak ukazuje na to, že brainstorming snižuje výsledky kreativního myšlení a vede ke ztrátě výkonnosti pracovních skupin.

Tvrdí to alespoň uznávaný odborník na psychometrické testování Tomas Chamorro-Premuzic – profesor organizační psychologie na University College London a zároveň viceprezident společnosti Hogan Assessment Systems. V článku na serveru Harvard Business Review uvedl následující důvody, proč brainstorming nefunguje.

1. Sociální zahálení

Lidé pracující v týmech mají tendenci méně se snažit, než když pracují samostatně. Cítíme zkrátka menší zodpovědnost, když danou věc může udělat někdo jiný.

2. Sociální úzkost

Lidé mají obavy z reakcí ostatních na své nápady. Když vidí, že druzí mají více zkušeností, jejich výkonnost začne klesat. Platí to zvláště pro introvertní povahy nebo jedince s nižším sebevědomím.

3. Regrese k průměru

Nejtalentovanější členové skupin mají tendenci postupně tíhnout k průměrným výkonům ostatních. Typicky se to projevuje ve sportu, kdy skvělí jedinci trénují s méně schopnými.

4. Blokování myšlenek

Jednotlivec může vyjadřovat svou myšlenku pouze tehdy, když ostatní mlčí. Čím větší skupina je, tím méně myšlenek může každý člen vyjádřit.

Nabízí se otázka, proč se tedy brainstorming stále tak často používá. Tomas Chamorro-Premuzic vidí dva základní důvody.

1. Sílící specializace pracovní síly rozdělené napříč firmou

Řešení problémů pomáhá, když se na nich podílejí lidé s různými znalostmi, a tak se organizace snaží dát dohromady správnou kombinaci lidí. Předpokládají, že čím více odborníků se sejde, tím lepší řešení se najde. V praxi by však bylo třeba velmi pečlivého výběru lidí a koordinace jejich úsilí.

2. Zdánlivá demokratičnost

I když brainstorming nepřináší více nápadů nebo nezvyšuje jejich kvalitu, je to demokratičtější řešení než mnohé jiné alternativy kreativního myšlení. Dokáže zapojit účastníky a usnadnit následnou implementaci nových nápadů bez ohledu na jejich kvalitu. Stále se uplatňuje proto, že intuitivně cítíme, že je to tak správně.

Klidně si naplánujte další brainstorming. Jen neočekávejte, že tím dosáhnete něčeho jiného, než toho, že se váš tým bude cítit dobře, “ uzavírá Tomas Chamorro-Premuzic.

-kk-

Zdroj: Harvard Business Review - zpravodajský portál vydavatelství přední americké obchodní školy Harvard Business School
Zobrazit přehled článků ze zdroje Harvard Business Review

Články v sérii

Aktuální

Proč brainstorming nefunguje

Aktuální

Kdy brainstorming funguje