Nerozhodnost škodí

Vytisknout

Manažeři se často potýkají s nerozhodností, což jim přináší problémy v pracovním i osobním životě. Typickým příkladem je strach oznamovat nepopulární rozhodnutí, jako je propouštění nebo pokutování zaměstnanců. Manažer, který se vyhýbá komplikacím, se však brzy stává loutkou, maskující nerozhodnost arogancí.

Nerozhodnost souvisí s psychologickým vývojem člověka. Konkrétně v českém prostředí mělo na chování dnešních manažerů zásadní vliv několik faktorů z jejich dětství, jež prožili v nesvobodě. Šlo především o d irektivní výchovu ve škole, nedostatečnou míru diskuze a věcného rozebírání problémů, ideologicky podpořený kolektivismus a kladení důrazu pouze na naslouchání a přejímání názorů.

Češi jsou bohužel ještě dnes ovlivněni nezdravým totalitním systémem. Nejsou zvyklí příliš diskutovat a často se cíleně vyhýbají nejistotě. Psycholog Jan Lašek nabízí několik rad, jak postupovat směrem k nápravě.

- Manažer by si měl uvědomit, že za plnění úkolů svého oddělení zodpovídá nadřízeným, nikoli podřízeným.

- Měl by jasně definovat krátkodobé i dlouhodobé cíle svého oddělení.

- Měl by si udělat čas na podřízené, neboť je za to placen.

- Každý člen týmu by měl mít jasný popis pracovní činnosti, podle kterého bude probíhat kontrola plnění úkolů.

- Určitá hradba mezi manažerem a podřízenými bude existovat vždy a nebude na škodu. Zároveň je ale nežádoucí jakákoli arogance, povýšenost, zahleděnost do sebe a absence komunikace.

- Pokud se zaměstnanci něco povede, měl by být pochválen.

-kk-

Zdroj: Marketingové noviny - články a zajímavosti z oblasti obchodu a marketingu
Zobrazit přehled článků ze zdroje Marketingové noviny
Chcete tento článek umístit na Váš web nebo do tištěného časopisu? Bližší informace se dozvíte zde.

Komentáře k článku

Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přidejte komentář jako první.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace