Komu patří budoucnost

Miroslav Šole, inspirativní speaker

Druhá dekáda 21. století je drtivým nástupem nových technologií. Světlo světa spatřují projekty, které jsou z oblasti snů a nejbujnější fantazie. Tradiční se mění ve staré, místa lídrů zaujímají vizionáři s unikátní kombinací myšlení. Snoubí se technický přístup a umělecký cit. Výrobky jsou nejen technicky obdivuhodné, ale i umělecky hodnotné, někdy dokonce krásné. Jedno bez druhého nefunguje. Taková kombinace vlastností manažerů ještě nikdy nebyla potřebnou.

Co spojuje technické myšlení a umění? Jde především o kreativitu, která však nemá být bezbřehá a měla by vycházet z uskutečnitelných snů. Kreativní myšlení a přístupy byly vždy spojovány s jedinci, kteří dávali patřičný směr té které organizaci. Vznikaly teorie popisující význam jedince pro firmu a její dlouhodobý rozvoj. Ztrátou takto kreativního lídra však firma ztrácí potřebný drive a šanci na dlouhodobý úspěch.

Kolektivní génius

Dnes se na špici usazují firmy s nevídaným kreativním potenciálem jako například filmové studio Pixar či americký Google. Tyto společnosti však nemají kreativního pouze lídra, mají tvůrčí týmy a štáby profesionálů, a tak hovoříme o kolektivní kreativitě. Hledání nápadů není založené na brainstormingu, kdy se generují momentální myšlenky, ale na vytváření portfolia skvělých alternativ.

Lídr v takové firmě propojuje skupiny tvůrců, řídí workshopy, povzbuzuje a vyvozuje závěry. Na tuto nelehkou roli je speciálně školen, neboť dávat dohromady dominantní kreativní jedince by totiž mohlo skončit katastrofou. Je to něco podobného jako dát Messiho a Ronalda do jednoho fotbalového týmu a automaticky očekávat vítězství. Workshopy propojující vědecké metody a umělecké procesy se nazývají Big Table, výstupem je série experimentů vedoucí k ověřovacímu pilotnímu projektu.

Slepá ulička je nejdražší

Všechny kreativní firmy snažící se o změny se však mohou čas od času dostat do slepých uliček, které je nezbytné rychle rozpoznat a ihned opustit. Jinak vznikají zbytečné náklady vedoucí k velkým ekonomickým potížím. K bankrotu tak směřují zejména ty firmy, které za žádnou cenu tu svoji uličku neopustí, vždyť do ní už investovaly miliony. K odhalování nikam nevedoucích cest slouží moderní kreativní metoda From Scratch tedy „s ohlédnutím“. V Googlu ji používají běžně a je vlastně součástí podpory kolektivní kreativity. Tato metoda navíc vytváří konkurenční výhodu.

Podstatou From Scratch je skutečnost, že na jednom úkolu pracují dva týmy, jeden pokračuje v dosavadní cestě, ten druhý začíná od nuly. Když se u cíle sejdou na stejné cestě, pokračuji společně, když ne, lídr rozhodne, kudy se efektivněji vydat dále. Tato metoda pomohla například bance JPMorgan Chase objevit tzv. dodatečnou půjčku. Půjčit tedy více peněz tomu, kdo dobře splácí už jednu půjčku. Dnes je tato bankovní praxe zcela běžná.

Kreativita se učit dá

Být kreativní firmou znamená propojovat skupiny techniků a umělců, využívat moderní metody řízení typu Big Table či From Scratch a tím podporovat inovativní přístup. Rozvíjet kreativní myšlení je však žádoucí i na firemních workshopech. Například tím, že kladete až stupidní otázky typu: „Proč má stůl čtyři nohy, když by stačily tři?“ či „Proč má týden 7 dnů a ne 10 jako ve starém Egyptě?“ Diskusi musí vést zkušený facilitátor. Všechny moderní firmy, chtějí-li si uchovat pozici na špici, by měly začít používat progresivní metody řízení. Krize, které dnes tak rády řádí, potřebujeme ke změnám a změny k přežití. Business model je nezbytné přizpůsobovat.