Přimět druhé lidi k tomu, aby se chovali tak, jak chcete vy, je velmi obtížné. Efektivnější cesta k lepším interpersonálním vztahům proto vede skrze sledování vašeho vlastního chování. Budete-li sledovat, jak komunikujete a vnímat to, čím sami přispíváte k napjatým vztahům se svým okolím, zjistíte, že i malá změna ve vašem přístupu ke komunikaci může znamenat hodně.
Kde začít? Seznamte se s následujícími varovnými signály, které vás upozorní, že byste měli změnit způsob komunikace. Na svých stránkách je zveřejnil server PsychCentral.
Druhá strana reaguje podrážděně
Rozčilení znemožňuje produktivní řešení situace. Snažte se proto poodstoupit a v klidu vysvětlit, s jakým záměrem jste do hovoru vstupovali. Totéž platí pro situaci, kdy začnete pozorovat, že člověk, s nímž mluvíte, propadá dalším emocím – například smutku nebo pocitu viny.
Řekli jste něco, co jste nechtěli
Když řeknete něco, o čem víte, že toho budete později litovat, snažte se okamžitě omluvit a uvést své záměry na prvou míru. Podobně jednejte i v situaci, kdy si uvědomíte, že mluvíte příliš hrubým jazykem nebo někoho neprávem odsuzujete.
Již několik minut mluvíte jen vy
Dávejte si pozor, abyste neustále nedominovali konverzaci. Vědomě se snažte více naslouchat, než mluvit. Když mluví druzí, nepřipravujte si v duchu své odpovědi, ale plně se soustřeďte na to, co říkají.
Bojíte se vyjádřit svůj názor
Každý se někdy bojí promluvit. Pokud se vám to však stává pravidelně, měli byste pracovat na rozvoji asertivity. Totéž platí pro situace, kdy cítí potřebu se omlouvat druhým, i když víte, že jste sami nic špatného neudělali.
Lžete
I zde platí, že každý někdy vysloví malou lež, proto že nechce ublížit druhému (např. „To jsou moc hezké šaty.“). Pokud si však vypěstujete zvyk nemluvit pravdu, těžko můžete očekávat důvěru svého okolí. Vyvarujte se také tendence obviňovat ostatní ze všech svých problémů nebo brát na sebe vinu za všechny problémy ostatních.
-kk-