Kdo to řekl? Snad ne já...

Mluvíte-li s někým, komu po obědě zůstal na zubech kousek jídla, upozorníte ho, nebo se mu po chvíli s chutí zasmějete s někým jiným? Přímost se z osobních kontaktů často vytrácí, přestože stále splatí, že s otevřeností jde v ruku v ruce důvěra a spolehlivost. Nepřímé jednání má také svou sílu, pouze však k posílení nezdravé komunikace a ničení vzájemných vztahů, což má v dlouhodobém horizontu velice negativní následky.

Otevřenost znamená upřímné sdělování reality tváří v tvář ostatním. Není to jednoduchá záležitost – zejména v organizacích, které mají tendenci zatajovat pravdu a postihovat původce nepříjemných zpráv. Skutečnost je však taková, že zaměstnanci chtějí v naprosté většině slyšet pravdu o firmě, v které pracují, o svém finančním ohodnocení nebo práci všeobecně. Nejčastější důvody pro odmítání přímého jednání zahrnují strach z konfrontace, komplikování situace ostatních, nepochopení, potrestání, výše postavených jedinců nebo ignorace.

Přímé osobní rozhovory nejsou vždy příjemné. Manažeři by však měli zaměstnancům zajišťovat otevřené a upřímné pracovní prostředí. Chvíle nepříjemností rozhodně vyváží dlouhodobý respekt, důvěra, spolupráce a dobrá pověst firmy.

-kk-