Dodavatelský řetězec se uzdravil z covidu, vrací se staré problémy. Jejich dopady umocňují napjaté rozpočty, vysoké úrokové sazby i drahé energie

Po dvouletém období pandemie, kdy se trh potýkal s výpadky dodávek a nejistotou ohledně zásob, se situace zvolna vrací do normálu. Dodavatelský řetězec tak už neřeší zásadní výpadky zboží a na nedostupné artikly se nečeká dlouhé měsíce. Návrat k normálu s sebou ale nese také návrat ke starým problémům. Obchodníci opět začínají čelit skladům a regálům přeplněným zdánlivě neprodejným zbožím, takže často sahají k velkým výprodejům, řeší problémy s cashflow a situaci nepomáhá ani aktuální ekonomická situace, která každou neefektivitu trestá o to tvrději. Cílené řízení skladových zásob s využitím chytrých technologií se přitom ukazuje jako jedna z cest, jak v krizi ulevit napjatým rozpočtům.

Roland Džogan, Ydistri

Zatímco během pandemie obchodníci řešili spíše nové výzvy v podobě zásadně narušeného dodavatelského řetězce, nyní se vrací staré problémy, které retail řeší dlouhodobě. Problém akumulace nadbytečných zásob dlouho ležících na skladech, tedy tzv. „deadstocku“, se opět ukazuje být jedním z nejpalčivějších. Vlivem hospodářských problémů a napjatých rozpočtů má navíc problematika nevyrovnaných skladových zásob a výpadků v cashflow ještě zásadnější dopady než kdy dříve.

Problém nadměrných zásob a špatné alokace zboží je něčím, s čím se obchodníci potýkali vždy. S horšící se ekonomickou situací se ale tato problematika dostává jasněji na povrch. Obchodníci vidí, že úspory, které jim může přinést chytřejší práce se zásobami a úspěšný prodej zboží za jeho plnou cenu, mohou být oním rozdílovým prvkem, který rozhodne o tom, zda stávající ekonomickou krizi úspěšně překlenou.

Řešení problémů covidu umocnilo neduhy skladového managementu

Obchodníci v reakci na problémy dodavatelského řetězce během covidu změnili systém, jak se zásobují, přičemž tyto změny se dotkly i těch nejzásadnějších globálních hráčů na poli retailu. I největší řetězce s nejsofistikovanějšími dodavatelskými řetězci z preventivních důvodů objednávají zboží s velkým předstihem a na skladě drží vysokou hladinu pojistných zásob. To je v ostrém kontrastu s předchozími roky, kdy byl kladen důraz na štíhlý dodavatelský řetězec s minimální nadbytečnou kapacitou a řízením zásob v režimu „just-in-time“. Držení velkých skladových zásob a dlouhodobé plánování se ovšem v současné ekonomické situaci neukazuje jako dlouhodobě udržitelné řešení.

Díky mohutnému zásobení řetězců je nyní nižší riziko, že zákazník narazí na prázdný regál, což byla během covidu často norma. Pro obchodníky to ale zároveň znamená, že se musejí ještě častěji potýkat s nadzásobou a tzv. mrtvými zásobami, tedy se zbožím, které ve vysokých počtech leží v regálech či na skladě a nenachází svého kupce. Aby obchodníci regály uvolnili, často přistupují k vysokým slevám, což je ale stojí mnoho peněz. Často by přitom namísto mohutných zásob a následných výprodejů stačilo zboží průběžně chytře relokovat a vždy jej tak držet v oblasti, kde je po něm aktuálně poptávka.

Rekordní úrokové sazby umocňují dopady problémů s cashflow

Vysoké množství mrtvých zásob s sebou přirozeně nese i problémy s cashflow. Peníze „uložené“ do zásob jsou opět jevem, který obchodníci dobře znají a potýkají se s ním odjakživa. Vlivem ekonomických okolností je ale dopad tohoto problému opět ještě umocněn a jeho dopad může být pro obchodníky až fatální.

Centrální banky v EU včetně ČNB zvyšují úrokové sazby, aby zpomalily růst inflace. Pro každého podnikatele, velké retailové řetězce nevyjímaje, je tak rozumnější finanční prostředky spíše spořit, než si brát vysoké úvěry. Obchodníkům ale často nic jiného nezbývá, protože mají své prostředky utopené v mrtvých zásobách. Naštěstí se jedná o problém, který je řešitelný. Řetězce, které využívají náš systém chytré redistribuce, dokáží i přes 90 % zdánlivě mrtvých zásob efektivně redistribuovat a následně za plnou cenu prodat za stanovenou dobu, tedy obvykle v řádu týdnů. Schopnost efektivně zboží alokovat tam, kde je o něj zájem, pro řetězce znamená obrovské úspory, ale i možnost operovat s volnými prostředky, rychleji reagovat na požadavky zákazníků a celkově ozdravit svůj byznys.

Je zřejmé, že aby byly obchodníci schopni úspěšně projít krizí a udržet si svou konkurenceschopnost, nevyhnou se nutnosti přehodnotit své dosavadní návyky a inovovat své služby a procesy za pomoci nových technologií. Zapojení chytré redistribuce do procesu se zdá být logickým a snadno aplikovatelným prvním krokem, který může vrátit do retailu potřebnou stabilitu a udržet regály optimálně naplněné s mnohem nižšími náklady, než které jsou potřeba na budování a držení vysokých pojistných zásob. Chytrá práce se zásobou navíc snižuje potřebu využívat nouzové prostředky, jako jsou masivní výprodeje zdánlivě nadbytečného zboží.

 

O Ydistri:

Startup Ydistri má za cíl bojovat s problematikou tzv. „deadstocku“. Vyvinul proto software sloužící k redistribuci již existujících skladových zásob napříč jednotlivými pobočkami obchodního řetězce. Cloudová aplikace, kterou lze snadno využívat v kombinaci s již fungujícími technickými řešeními na straně obchodníka, pracuje s daty běžně využívanými pro účely účetnictví či správu skladu. Na jejich základě dokáže software vypočítat prodejní potenciál každé položky na jednotlivých prodejnách a následně navrhnout hromadnou redistribuci tak, aby zůstal naplněn potenciál jejich prodeje za plnou cenu. Efektivní prací s daty tak Ydistri firmám pomáhá udržet optimální hladinu skladových zásob a tím se vyhnout jak plýtvání či zbytečným výprodejům, tak nedostatku konkrétních položek.

Startup Ydistri vznikl koncem roku 2019 a již ve velmi rané fázi zaujal hvězdné globální manažery i přední české investory. Od V-Sharp Venture Studio Michala Menšíka a Zdeňka Šoustala, českého investičního fondu Nation 1, švýcarské investiční společnosti Falco capital a maďarského podnikatele a investora Martona Szoke nabral startup investici v celkové výši 2,5 milionu euro.