Dobří manažeři propouštějí až nakonec

Četné studie prováděné během posledního desetiletí ukázaly, že propouštění je pouze krátkodobým řešením, jež má často ochránit pouze manažerské výhody těch, kdo jej navrhují. Podle výzkumu z roku 1996 méně než polovina podniků, které snižovaly stavy, zaznamenala zvýšení zisků a pouhé třetině se podařilo zvýšit produktivitu. Propouštění likviduje morálku a výkonnost, prodej klesá dál, společně s kvalitou.

Zhoršuje se také úroveň zákaznických služeb. Absence, stres, rozmrzelost a nejistota jdou naopak nahoru. Zatímco u běžných zaměstnanců bývají jejich schopnosti rozhodující, ti nejhorší manažeři zůstávají. Dobří pracovníci, kteří unikli propuštění, si hledají nová místa a podnik dále slábne. Hromadné snižování stavů by tedy mělo být tím posledním krokem, k němuž schopný management skutečně dbající o své lidi přistoupí. Nabízí se totiž i jiná řešení.

Jedním z nich je například snížení manažerských výhod a režijních výdajů podniku s největším podílem ve vrcholovém managementu. (Ten totiž učinil většinu rozhodnutí, která současný stav způsobila.) Další možností je redukce počtu pracovních hodin a odchod těch manažerů, kteří nejsou schopni podnik dobře vést. Je také možno nenahrazovat ty, kdo odešli na vlastní žádost nebo do penze, či přemístit část personálu ke klientovi a obchodním partnerům. Možností je celá řada, řešení však vyžaduje otevřenou komunikaci, lidé totiž nejsou spotřební materiál.

**Datum vydání: VI/2002**
Zdroj: The CEO Refresher - americký server věnovaný managementu
Zobrazit přehled článků ze zdroje The CEO Refresher