Čtyři důvody, proč jsou videohovory nepřirozené

Pandemie COVID-19 nutí mnoho z nás přesunout se do online prostředí, kde teď udržujeme vzdálený sociální kontakt a spolupráci prostřednictvím videohovorů. Zatímco jedni si chválí dostupnost nejrůznějších online nástrojů a jejich chytré funkcionality, jiní mají výtky.

Jaron Lanier, který je považován za „otce virtuální reality“ poukazuje na objevující se fenomén, který nazval „bizarní intimitou“. Technologie pro videokonference podle něj mají schopnost narušit neverbální komunikaci, která je v konverzaci klíčová, a nabízí několik důkazů, jak k tomu dochází.

Narušení očního kontaktu

Pravděpodobně nejzřejmějším faktem je, že setkání pomocí videa narušuje oční kontakt. Důvodem je jednoduché technické omezení: neexistuje způsob, jak umístit fotoaparát a obrazovku displeje na stejné místo, kam směřuje pohled uživatele. Když se podíváte na kameru v zařízení, vyvoláte dojem, že někomu hledíte do očí, ano. Jakmile se však podíváte do jejich očí na obrazovce, druhá strana má dojem, že se díváte jinam. Vaše pohledy se tak pravděpodobně budou většinu času míjet. Oční kontakt je v komunikaci klíčový, neboť jím dáváte najevo, že druhé osobě skutečně věnujete pozornost.

Každá nedokonalost je vidět

Není to vždy pravidlem, pokud s protistranou komunikujete na zařízení s nižším rozlišením. Nezřídka však bývá obraz promítán na velkou obrazovku, která zvětší každý detail. Nedokonalosti tak získají větší rozměr, stejně tak jakékoliv rušivé elementy v obraze. Zároveň místo toho, abyste s volajícím seděli tváří v tvář, díváte se často na obrazovku dolů nebo nahoru, což vzájemnému kontaktu také příliš nepomáhá.

Stále pod dohledem

Bez chybějícího nebo opětovaného očního kontaktu mívají účastníci videokonference často nepříjemný pocit, že jsou tiše ostatními sledováni nebo zkoumáni. Máme tak potřebu neustále upravovat svůj vzhled, například vlasy nebo natočení tváře vůči monitoru, což může mít za následek naše horší vnímání sdílených informací.

Zvyšování hlasu

Tváří v tvář jsme schopni uzpůsobit náš projev podmínkám a prostředí. V online světě k tomu ale docházet nemusí. Zvuky jsou komprimovány a přenášeny, hluk na pozadí budí dojem, že musíme mluvit hlasitěji nebo naopak konverzaci ztlumit. Ve výsledku tak naši pozornost dělíme nejen vůči posluchačům, ale i vůči technickému nastavení.

Navzdory těmto zvláštním aspektům online komunikace se pravděpodobně budeme jako společnost muset naučit tento nový způsob sdílení informací přijmout jako běžnou součást naší práce, studia i společenského života. Využití technologií pro vzájemnou komunikaci bude totiž stále narůstat.

Pro zlepšení zážitku z online konverzace zkuste například umístit kameru do úrovně očí, aby váš obraz působil přirozeně. Zvolte jednolité dobře osvětlené pozadí bez rušivých elementů a pro zlepšení zvukové kvality využívejte sluchátka a tichý prostor pro komunikaci.

 

-bb-

Zdroj: Fast Company - portál předního amerického magazínu pro manažery
Zobrazit přehled článků ze zdroje Fast Company