Jsme úspěšná firma?

Počítám, že o cykličnosti ekonomiky ví asi každý. Znamená to, že když se v ekonomice firmám daří, což se děje v posledních letech, tak se jedná o ekonomickou konjunkturu, růst. Ta však netrvá věčně a střídá ji ekonomická recese, pokles.

Robert Němeček, Via Libertatis

Řada ekonomů se shoduje, že letos (2018) bude ekonomika ČR růst, sice ne tak vysokým tempem jako loni, ale stále půjde nahoru. A příští rok se růst možná zpomalí na nulu, nebo se už křivka začne otáčet. A pak přijdou horší roky, ve kterých už zakázek bude spíš ubývat a HDP klesat, tak jak to pamatujeme z období let 2007-2012.

Úspěšné firmy se v období konjunktury připravují na to, že může být i hůř. Ptáte se jak? Těch možností je celá řada, vzděláváním lidí začínaje a investicemi do firmy (hlavně technologií) konče. No jo, ale co je kritérium úspěšné firmy? Víte to?

Co je úspěšná firma? Máte pocit, že v ní pracujete? Možná ano, ale z čeho vycházíte? Je to o tom, že firma roste každoročně o 10 %? OK, ale proč by nemohla růst o 20 %, když se pohybuje na rychle rostoucím trhu? Je to tím, že roste počet zaměstnanců? Dobře, ale není toto spíš projevem větší administrativy a byrokracie?

Že je firma každoročně v zisku? To je také fajn, ale není ten zisk nižší, než by mohl být? A mohl bych pokračovat. Nemám v plánu kritizovat práci top managementu, to ani náhodou. Naopak jsem rád, že žiji v ČR, které se nyní velmi daří. Ale zároveň chci zůstat pevně nohama na zemi a koukat na věci s konstruktivně kritickým pohledem. Takže pojďme na to.

Kritéria úspěchu

Kritérií úspěchu je celá řada, ale také se řada firem, přestože rostou a vykazují zisk, potýká problémy, které nejsou úplně malé. Jedním z nich je dnes nedostatek lidí. Dobrá, lidi lze dnes začít nahrazovat technologiemi či zlepšováním využívání IT (tzv. Průmysl 4.0). Ale máte ty správné lidi na správných místech? A jak moc jsou lidé na daných pozicích spokojení? Tímto si už tolik manažerů jistých nebude.

A přitom zjištění může být relativně rychlé a jednoduché (viz. obrázek 1, který ukazuje, s čím ve firmě funguje jaká spokojenost). Jenže zajímá se dnes z vrcholového managementu někdo o to, zda není prostor zlepšit pracovní prostředí nebo třeba práci samotného managementu? Pokud ano, tak je to moc dobře. Pokud ne, tak máte ještě stále prostor na to něco udělat.

Srovnání týmů

Dalším zajímavým pohledem je srovnání poboček nebo týmů. I toto poskytuje velmi zajímavou zpětnou vazbu na to, jak fungují jednotlivé týmy a jak lidé v nich vnímají situaci ve firmě. Sám osobně cítím, že grafy a obrázky mají nejvyšší vypovídací schopnost.

I proto je z druhého grafu patrné to, že objem práce je velmi vysoký v celé firmě a že to je nejpalčivějším problémem společně s procesy, které však nejsou vnímány až tak špatně. Je také patrné, že například v týmu 4 je velmi špatný work-life balance, na rozdíl od ostatních 4 zbývajících týmů. Proč tomu tak je? Co se tam děje? A dalo by se pokračovat. Pro ilustraci to však stačí.

Připravenost na pokles ekonomiky

Předchozí 2 grafy jsou velmi vypovídající. Proto je důležité se zaměřit na klíčové ukazatele ve firmě a s nimi pracovat. Jak jsem zmiňoval v předešlém článku Skutečná motivace a sebekoučování, že každý by měl umět pracovat se svými motivy a motivací celkově, tak ve firmě by měla být schopnost identifikovat nejpalčivější věci a ty dát do pořádku. Protože problémy samy od sebe nikdy nezmizí. Je potřeba je pojmenovat, popsat situaci, proč se objevily, a následně navrhnout řešení, jak se k celé věci postavit.

A nyní je ideální doba, protože ekonomika ještě stále roste a jsou prostředky na to, aby se firmy vyladily do co nejlepší kondice a v ní byly připraveny na případný propad trhu. Protože právě takovéto firmy pak pokles trhu pocítí nejméně, možná že vůbec. Naopak společnosti, které „zisk projedly“ se začnou potýkat možná i s existenčními problémy. Sami si řekněte, kam patří firma, pro kterou pracujete, nebo kterou vlastníte?

Když to shrnu na závěr, tak smyslem mé dnešní úvahy je to, že přestože se většině firem v ČR a SR daří, tak ne všechny využívají plně svůj potenciál nebo potenciál trhu. Já vnímám, že je to škoda, protože pak by mohly být ještě lepší a konkurenceschopnější na globálním trhu. A mohla by růst společně se mzdami i produktivita práce, protože bez ní k růstu platů nikdy nemůže docházet. A obě země by se mohly blížit těm skutečně rozvinutým.

Všem držím palce, ať se daří výsledkově i procesně a také lidsky. Nezapomínejte, že hlavní devizou drtivé většiny firem jsou její lidé. A čím budou spokojenější, tím budou lepší. A vy, jako manažeři, to jistě uvidíte ve finančních ukazatelích.