Dunningův–Krugerův efekt
Jak uvádí The Muse, tento jev popsali v roce 1999 David Dunning a Justin Kruger. A popisuje poměrně častou situaci, kdy lidé s nízkými dovednostmi přeceňují své schopnosti. Důvodem je fakt, že jim chybí vhled do toho, co vlastně neví. Tito lidé, byť nemají v dané oblasti žádné výjimečné dovednostmi, hýří sebevědomím a sami sebe považují za neomylné. Důsledkem takového chování pak ale mohou být konflikty v týmu, špatná rozhodnutí, přeceněné schopnosti a nezvládnuté úkoly.
Jak poznat, že váš podřízený tímto syndromem trpí?
Mít v týmu podřízeného s Dunningovým–Krugerovým efektem může vést k dlouhodobým problémům. Dotyčný nepřijímá konstruktivní kritiku, přeceňuje své schopnosti a často poškožuje práci celého týmu.
Zde je několik signálů, které vám napoví, že se Dunningův–Krugerův efekt týká některého ze členů vašeho týmu:
- Podřízený dělá často špatná rozhodnutí. Lidé s Dunningovým–Krugerovým efektem často dělají špatná rozhodnutí, protože přeceňují své znalosti a rozhodovací schopnosti. Mnohdy také rozhodují o věcech, k nimž nemají autoritu, nebo nevyhledávájí schválení nadřízeného.
- Přehnané sebevědomí. Dotyčný pracovník má typicky vysoké sebevědomí, přestože jeho schopnosti a výsledky tomu objektivně neodpovídají.
- Neschopnost přijímat zpětnou vazbu. Člověk s Dunningovým–Krugerovým efektem má za to, že vše dělá správně, a proto nepřijímá ani konstruktivní kritiku, ani žádnou jinou zpětnou vazbu od svého okolí.
- Neochota spolupracovat s ostatními členy týmu. Všechny výše zmíněné neduhy pak vedou k tomu, že pracovník zkrátka neumí pracovat v týmu a chybí mu schopnost s kolegy konstruktivně komunikovat.
Pokud u některého z podřízených tento efekt odhalíte, musíte situaci ihned řešit. Začněte tím, že si s daným pracovníkem promluvíte a zjistíte, jak situaci vnímá. Pokud byste totiž tento problém neřešili, může se vám postupně rozvrátit celý tým.
-mm-