Evropské centralizační snahy v energetice mohou být nebezpečné

Vytisknout

Jan Kalina, ČEPS

Rozhovor s Janem Kalinou, předsedou představenstva ČEPS, a.s.

Časopis Energetika

V rozvodně Hradec u Kadaně máte již všechny čtyři PST transformátory. Mohl byste čtenářům v krátkosti vysvětlit, co jsou PST transformátory a k čemu slouží?

Transformátory s regulací fáze – jak už název napovídá – nemění napětí, jako je tomu u běžných transformátorů, ale můžeme díky nim ovlivnit, kolik elektrické energie k nám do soustavy přiteče. Představte si hráz, kterou dle potřeby zvedáte, respektive spouštíte. Podobně fungují i PST transformátory. Omezují velké přetoky výkonu přes naše území, a zajistí tak spolehlivý a bezpečný provoz naší přenosové soustavy.

Protože elektřina teče zjednodušeně řečeno cestou nejmenšího odporu, ta, které nepovolíme protéct přes naši soustavu, si najde jinou cestu. Neznamená to ale, že bychom stavěli nějakou zeď či obranný val. Chceme přenášet maximální množství elektrické energie, ale bezpečně. A to právě tento speciální typ transformátoru umožní.

Jak dlouho výstavba PST transformátorů trvala a jaké byly její celkové náklady?

Se samotnou stavbou jsme začali v dubnu 2015, do konce června letošního roku by měly být všechny čtyři stroje v provozu. Náklady na tento projekt nepřesáhnou 2 miliardy korun. Je však nutné dodat, že tato suma nepředstavuje jen zakoupení strojů, ale také zpracování projektových studií a podstatné rozšíření rozvodny Hradec u Kadaně.

Kromě toho, že neplánované přetoky ze severu Německa mohou ohrozit naši přenosovou soustavu, mají přetoky negativní vliv i na mezinárodní obchod s elektřinou. Jak se tento negativní vliv projevuje?

Na bezpečnost provozu naší soustavy, potažmo na obchodování s elektřinou má negativní dopad především existence jednotné německo-rakouské obchodní zóny. Ta diskriminuje české obchodníky s elektřinou tím, že upřednostňuje německé, resp. rakouské účastníky trhu, kteří mají naprostou volnost ve výši svého obchodování. Tato situace však nejen nerespektuje skutečné přenosové schopnosti sítí uvnitř Německa a Rakouska, ale ani síťová omezení v okolních státech, včetně Česka.

Již v letech 2012 a 2013 zveřejnila ČEPS spolu s partnerskými společnostmi z Polska, Slovenska a Maďarska dvě studie dokazující protiprávnost a negativa jednotné obchodní zóny. Hlavním očekávaným důsledkem zrušení jednotné obchodní zóny Německa a Rakouska by mělo být zvýšení objemu obchodovatelných přeshraničních kapacit.

Skončila by tak současná praxe, kdy se část kapacit na trh vůbec nedostane kvůli nutnosti jejich vyčlenění z bezpečnostních důvodů pro případ, že si je vyžádají toky způsobené nadměrným německo-rakouským obchodováním. Proto rozdělení zóny považujeme za zásadní vzhledem k nastavení rovného prostředí při obchodování s elektřinou ve střední Evropě, ale také za krok, který zajistí bezpečný provoz přenosových soustav i další spravedlivý rozvoj trhů s elektřinou.

Co se týče PST transformátorů, s ohledem na svou zvláštní funkčnost mají specifickou pozici v rámci dispečerského řízení, avšak v rámci koordinace provozu propojené evropské soustavy již postupy existují. Nastavení regulačních parametrů je komunikováno se zahraničními partnery v rámci přípravy provozu s primárním cílem zajistit spolehlivost provozu elektrizačních soustav v celém regionu.

Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) na konci roku rozhodla o vytvoření regionů pro výpočet kapacity. Součástí rozhodnutí je i ustanovení, které fakticky rozděluje společnou obchodní zónu Německa a Rakouska, což jistě vítáte. Nicméně, kdy předpokládáte, že se německo-rakouská obchodní zóna rozdělí?

Podle rozhodnutí ze 17. 11. 2016 má být německo-rakouská hranice zahrnuta do nově ustanoveného tzv. regionu pro výpočet kapacit Core, který nahradil dosavadní tržní region Střední a východní Evropy (CEE). Samotné zavedení řízení přetížení (aukce) na německo-rakouské hranici se má uskutečnit co nejdříve, nejpozději však k termínu zavedení společné metodiky výpočtu kapacity založené na fyzikálních tocích pro časový rámec denního a vnitrodenního trhu (Flow Based), tedy do roku 2020. Konkrétně: reálný je termín stanovený německým regulátorem, tedy do 3. 7. 2018.Má to však několik háčků.

Němci jednak avizují, že mohou své stanovisko změnit, pokud probíhající evropská studie, zadaná ze strany ENTSO-E, ukáže na nefunkčnost, resp. neefektivitu takového řešení. Výsledky studie se očekávají počátkem roku 2018. Dalším je záměr německého regulátora provést rozdělení zóny od července 2018 prostřednictvím zahrnutí německo-rakouské hranice do metodiky Flow Based v západní Evropě, které by však v případě nezahrnutí kritických prvků na německo-české hranici nepřineslo pro Česko žádné zlepšení oproti současnému stavu a je navíc spojeno s rizikem, že deklarované dočasné řešení se změní v řešení trvalé.

S rozhodnutím ACER dlouhodobě nesouhlasí Rakousko, jehož provozovatel přenosové soustavy zkouší všechny možnosti, jak by mohl rozhodnutí zvrátit, a podal v této věci žalobu na ACER k Soudnímu dvoru Evropské unie. Rakušané totiž dlouhodobě profitují z nízkých, až záporných cen v případě nadvýroby v Německu a lacino naplňují své přečerpávací vodní elektrárny, aby prodávali energii zpět do Německa za ceny vysoké. Rakouský regulátor odhadl roční ztrátu pro rakouské subjekty na 300 milionů euro!

Tento finanční objem však nebude ztracen, ale rozdělením zóny budou finančně profitovat jiné než rakouské subjekty. V absolutně nejvyšší míře němečtí uživatelé sítí. Skončí totiž totožná cena silové elektřiny v Německu a Rakousku. V případě period silné výroby OZE v Německu a nemožnosti přebytečný výkon převést do sousedních zemí lze očekávat prohloubení minimální, resp. záporné ceny silové elektřiny v Německu.

Rozhodně by se však německému zákazníkovi měly snížit velmi vysoké poplatky za redispečinky, vynucené právě neomezeným obchodem mezi Německem a Rakouskem. V roce 2015 celková suma za vynucená nápravná opatření v Německu přesáhla 1 mld. euro a německý regulátor měl obavy z několikanásobného navýšení v příštích letech. To je základní motivace Němců zónu rozdělit, nikoliv ochrana sousedních soustav.

Hodně se hovoří i o decentralizaci energetických zdrojů. Jaký vliv mají tyto decentrální zdroje na přenosovou soustavu? Mohly by ji v budoucnu ohrozit?

U decentrálních zdrojů se především jedná o jejich řiditelnost, resp. neřiditelnost. Tyto zdroje jsou připojovány především do nižších napěťových hladin, než je přenosová soustava, a otázkou tedy je jejich dostupnost pro udržení výkonové rovnováhy na úrovni elektrizační soustavy ČR.

Decentrální zdroje mohou ohrozit udržení vyrovnané bilance elektrické energie v každém okamžiku a zachování bezpečného provozu elektrizační soustavy ČR. Z hlediska přenosových poměrů má pro současné scénáře rozvoje decentrálních zdrojů přenosová soustava dostatečné rezervy pro přenosy výkonu i při jejich vysokém nasazení.

Toto rovněž platí i z hlediska bezpečnostního kritéria, kdy spolehlivost provozu sítí v těchto stavech není vlivem decentrálních zdrojů ohrožena. Další otázkou je kompenzace jalového výkonu vznikajícího v celé elektrizační soustavě jako důsledek odlehčení distribučních sítí a rozvoje kabelizace. ČEPS na tento trend bude reagovat postupnou instalací kompenzačních prostředků. Problematika je to technicky zvládnutelná a další rozvoj decentrálních zdrojů by neměla limitovat.

ČEPS investuje do rozvoje a modernizace přenosové soustavy nemalé finanční prostředky. Na podzim 2016 byla do provozu uvedena hned dvě vedení: V410/419 Výškov – Čechy Střed procházející Ústeckým a Středočeským krajem a V458 Krasíkov – Horní Životice vedoucí skrze Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Mohl byste nám prozradit i další investiční plány ČEPS?

Významnou akcí je celková rekonstrukce TR Kočín, významného uzlu české elektroenergetické přenosové soustavy. Na konci dubna jsme předali staveniště zhotoviteli. Realizace by měla proběhnout v letech 2017 až 2023. Jde o jednu z největších investic naší společnosti v nadcházejících letech. Přenosové soustavě ČR přinese vyšší stabilitu a efektivitu provozu. Záměr rekonstrukce a rozšíření rozvoden 420 kV a 123 kV umožní v budoucnosti nejenom připojení plánovaného 3. a 4. bloku JE Temelín, ale i dalších nově plánovaných vedeních 400 kV.

Mimochodem rozvodna 123 kV je jedinou o tomto napětí patřící společnosti ČEPS a zajišťuje rezervní napájení vlastní spotřeby elektrárny Temelín, čerpací stanice Hněvkovice a části distribuční soustavy. Další významnou akcí je dokončení výstavby nové rozvodny 420 kV Vernéřov. Tato rozvodna je budována na základě žádosti o vyvedení výkonu z plánovaného větrného parku v oblasti Chomutova a žádosti distribuční společnosti ČEZ Distribuce na zajištění rezervovaného příkonu a výkonu pro danou oblast.

Umístěna je severozápadně od města Kadaň na území Ústeckého kraje. Do rozvodny by v následujících letech měl být vyveden plánovaný větrný park Chomutov společnosti APB. Probíhá také rekonstrukce zapouzdřené rozvodny Chodov, která výrazným způsobem ovlivní spolehlivost zásobování hlavního města, a také rozšíření rozvodny Sokolnice o pole nového transformátoru. V oblasti vedení byla zahájena modernizace linky spojující rozvodny Nošovice a Varín na Slovensku.

Obsahuje investiční plán i tzv. PCI projekty, tedy projekty společného zájmu?

Projektů společnosti ČEPS s nadnárodním významem zařazených mezi tzv. projekty PCI (Projects of Common Interest) je celkem pět. Jde o vedení, která tvoří přenosovou cestu z Ústeckého kraje přes západní a jižní Čechy do oblasti Brna. Tyto projekty jsou definovány na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 347/2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě. To znamená, že jejich realizace je tak nejen v zájmu našem, ale i unijním.

Oproti ostatním projektům by měly mít dle výše uvedeného nařízení prioritní postavení zaručující jim nejvyšší možný národní význam a zvláštní režim, díky kterému se na ně budou např. vztahovat specifická ustanovení směřující k urychlení povolovacích procedur, a po splnění určitých podmínek budou rovněž i způsobilé obdržet finanční podporu EU. Na projekty PCI jsou ovšem kladeny i přísné požadavky, které respektují zejména klimatické a energetické cíle EU.

Projekty společnosti ČEPS uvedené na seznamu PCI tak nejen naplňují požadavky na zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu naší přenosové soustavy, ale přispívají i k naplnění evropských cílů s ohledem na bezpečnost provozu celé propojené soustavy. Konkrétně se jedná o vnitrostátní vedení Vernéřov–Vítkov, Vítkov– Přeštice, Přeštice–Kočín, Kočín–Mírovka a Mírovka–Čebín. Tato přenosová cesta již dnes do jisté míry existuje, ale realizací těchto projektů bude výrazně posílena. Celkový objem finančních prostředků, které budou na projekty společného zájmu vynaloženy, se bude pohybovat v řádu asi 20 miliard korun.

Již teď se plánuje i výstavba rozvodny Praha-Sever. V jaké fázi jsou momentálně přípravy na tuto investiční akci?

Záměr výstavby transformovny Praha-Sever je dlouhodobě zahrnut v rozvojových koncepcích provozovatele přenosové i distribuční soustavy. Zároveň je promítnut jako veřejně prospěšná stavba v Zásadách územního rozvoje Hlavního města Prahy a rovněž i v připravovaném Územním plánu hlavního města Prahy (Metropolitní plán).

Vzhledem k tomu, že zahájení stavebních prací je plánováno na rok 2023, probíhá od roku 2012 předprojektová příprava akce. V současné době byly vydány závěry zjišťovacího řízení posouzení vlivů záměrů na životní prostředí EIA. V řešení je odvolání jedné z obcí. Následně proběhne příprava na zpracování dokumentace pro územní řízení.

Kde bude rozvodna stát a proč vůbec Praha další rozvodnu potřebuje?

Nová transformovna Praha-Sever vyroste v katastrálním území Praha-Čimice. Připojená bude venkovním dvojitým vedením 400 kV – smyčka V410 do páteřního vedení s označením V410/419 s cílem zajistit dostatečné přenosové schopnosti a spolehlivost přenosové soustavy ČR a vytvořit další napájecí bod pro zlepšení zásobování elektrickou energií území hlavního města a severní části pražské aglomerace.

Současné potřeby zákazníků a prognóza do dalších let ukazují, že energetická náročnost v této oblasti stoupá. Pokračování tohoto trendu lze očekávat i do budoucna. Proto nás společnost PREdistribuce v prosinci 2012 požádala o připojení zařízení distribuční soustavy k soustavě přenosové. Jedná se o zajištění konkrétního rezervovaného příkonu a výkonu, který však vyžaduje, aby provozovatel přenosové soustavy vybudoval novou rozvodnu.

Je nezbytné na tomto místě dodat, že povinností společnosti ČEPS, vyplývající z energetického zákona, je zajistit všem účastníkům trhu s elektřinou nediskriminační podmínky pro připojení jejich zařízení k přenosové soustavě. Předpokládaný termín připojení tohoto nového zařízení je v roce 2025.

Co nejvíce komplikuje práci provozovateli přenosové soustavy?

Nejsme spokojeni s tím, jak dlouho trvá příprava investičních akcí. Přestože samotná stavba zabere okolo dvou let, připravuje se dalších deset, dnes už až dvanáct let! V povolovacím procesu je celá řada zdvojení stávajících či výstavby nových dvojitých vedení 400 kV. Jedná se o významné investiční akce, které bezprostředně souvisejí s bezpečností provozu, rozvojem jednotlivých krajů a se závazky vyplývajícími z mezinárodního propojení.

Povolovací proces je časově náročný a pro získání územního rozhodnutí je nutné získat řadu stanovisek, vyjádření a rozhodnutí. A to vše trvá příliš dlouho a situace se spíše zhoršuje. Hledáme proto podporu v krajích, kde jsou investice plánované. Velmi dobrou komunikaci máme s Ministerstvem pro místní rozvoj. Ale pomoci může jen podstatná změna stavebního zákona, k níž vede ale velmi dlouhá cesta.

Pane předsedo, pojďme ještě k zimnímu balíčku. Jaký je váš celkový pohled energetika na tento balíček?

Evropská komise přichází s centralizačními snahami „od stolu“ a to může být nebezpečné. Nyní má každý stát a národní provozovatel přenosové soustavy odpovědnost za zabezpečení dodávky zákazníkům a právo volby vlastního energetického mixu. Přesunutí pravomocí do regionálních center bez faktické odpovědnosti může skončit průšvihem a v konečném důsledku vést ke kolektivní neodpovědnosti.

Není to přitom jenom náš názor, shodujeme se na tom s partnerskými provozovateli přenosových sítí. Důkazem je vydání „žlutých karet“ parlamenty několika států včetně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na části tohoto balíčku. Jejich prostřednictvím byl vydán jasný signál Evropské komisi, že její návrhy porušily pravidla dělby kompetencí v rámci Unie.

Máte pocit, že zimní balíček až příliš zasahuje do národních pravomocí v energetice?

Provozovatelé přenosových soustav mají naprosto unikátní vědomosti a zkušenosti s provozováním a rozvojem přenosových sítí a spolehlivostí elektrizačních soustav obecně. Vynucené odnímání kompetencí a jejich přesouvání směrem k nadnárodním tělesům není rozumný směr, kterým bychom se měli ubírat, pokud to myslíme se zabezpečením dodávek elektřiny každou vteřinu v horizontu desítek let vážně.

 

Rozhovor byl publikován v časopise Energetika 2/2017.

Časopis Energetika

Autoři

Obsah byl připraven ve spolupráci

Zaujal Vás tento článek? Objednejte si služby tohoto dodavatele na EduCity.cz a jako členové Klubu EduCity můžete získat něco navíc.

Zdroj: Časopis Energetika - odborný měsíčník pro elektrárenství, teplárenství a užití energie
Zobrazit přehled článků ze zdroje Časopis Energetika

Komentáře k článku

Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přidejte komentář jako první.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace