Kolik vydělávají zaměstnanecké elity?

Dalibor Holý, ČSÚ

Jen málo lidí by nechtělo brát plat manažera. Zní to pěkně, v realitě to ale mohou být částky velmi různorodé. Právě tak jako u specialistů.

Dostat se na vysokou pracovní pozici s dobrým platem je velmi obtížné a závisí to nejen na stupni dosaženého vzdělání, jazykovém vybavení či znalostech výpočetní techniky, ale také na tzv. měkkých dovednostech. Tomu všemu dohromady říkáme kvalifikace.

Jedním z pokusů, jak popsat toto spektrum pracovních pozic a seřadit jej do odlišných tříd, je návrh klasifikace Evropských socioekonomických skupin (ESeG), o kterém jsme v tomto časopise již psali. Právě ta nám pomůže podívat se na zaměstnanecké elity, mezi které si zařadíme manažery a také specialisty, tedy vysoce kvalifikované odborníky, kteří vynikají v některém oboru a rozvíjí ho.

Kdo je manažer?

Manažer je slovo, které si dnes na vizitku píší snad i kominíci. V této „inflaci titulů“ je proto důležité rozumět tomu, co takový termín skutečně znamená. Možná bude lépe používat české řídící zaměstnanci – jsou to ti, kteří nejenom vedou podřízené a je to jejich hlavní činnost, ale také rozhodují o jejich najímání a propouštění, dále určují strategii rozvoje a rozpočet svého útvaru. Manažerem ovšem také není pracující majitel firmy – manažer je vždy člověk najatý za mzdu, tedy v postavení zaměstnance.

I skuteční manažeři mohou být v zásadě dvojího typu, řídící zaměstnanci v produkčních odvětvích a administrativě totiž vydělávají dvojnásobnou průměrnou mzdu než řídící zaměstnanci v ubytování, obchodě a kultuře. I prostřední mzdová úroveň, tzv. medián, byl v roce 2015 u bohatší skupiny 48 759 Kč, u menší a chudší skupiny potom jen 27 213 Kč. To se již blíží celkovému mediánu 23 672 Kč.

Průměrná mzda podle pohlaví a ESeG v roce 2015 (v Kč)

Průměrná mzda podle pohlaví a ESeG v roce 2015 (v Kč)

Zdroj: ČSÚ

Při odměňování extrémně záleží na velikosti organizace, na konkrétním oboru a na dalších podmínkách, takže manažerské platy jsou neobyčejně různorodé.

I u bohatší a větší skupiny produkčních a administrativních řídících pracovníků najdeme platy podprůměrné: desetina jich brala v roce 2015 méně než 24 348 Kč hrubého měsíčně a 5 % dokonce méně než 17 887 Kč. U chudší skupiny se výplaty dvacetiny nejníže placených pohybovaly dokonce pod 10 410 Kč. Mít zodpovědnost za vedení kolektivu tedy není samo o sobě poukázkou na blahobyt.

Na druhé straně množiny mezd nalezneme výplaty podstatně zajímavější – desetina nejlépe placených z bohatší skupiny produkčních a administrativních řídících pracovníků brala více než 121 754 Kč, 5 % dokonce více než 167 690 Kč. Ani u menší skupiny to není zlé: nejbohatších 5 % přesáhlo hranici 93 433 Kč.

Specialisté podle oborů

Vysoce kvalifikovaní specialisté mají nejvyšší jistotu zaměstnání, ne všichni ale dostávají špičkové platy. V roce 2015 již tradičně najdeme nejvyšší mzdovou úroveň u specialistů v oblasti vědy, techniky a ICT, kde střední (mediánová) mzda činila 39 272 Kč. Méně než 20 tis. Kč hrubého tu brala jen dvacetina nejhůře placených a naopak 5 % nejlépe placených mělo více než 88 784 Kč.

Těsně za nimi jsou specialisté v obchodní sféře a veřejné správě – ti v roce 2015 pobírali střední mzdu 39 070 Kč, dvacetina nejchudším měla pod 18  612 Kč a dvacetina nejbohatších pak přes 104 178 Kč. Jejich mzdy jsou tedy vysoce diferencované, vyšší rozdíly najdeme jen u manažerů.

Střední mzda specialistů ve zdravotnictví činila vloni 35  412 Kč. Nejbohatších pět procent mělo přes 90 tis. Kč. Vysoký výdělek je tu však ovlivněn velkým podílem přesčasů. Zatímco průměrná měsíční placená doba všech byla 173,8 hod., ta jejich 178,7 hod. Delší služby měli už jen poddůstojníci v ozbrojených silách.

Podskupinou s nejnižšími platy mezi vysoce kvalifikovanými pracujícími jsou specialisté v oblasti výchovy a vzdělání, kde střední mzda byla vloni jen 27 421 Kč. Učitelský plat je tak o 30 % nižší než u specialistů z obchodní sféry. Navíc jsou jejich výdělky značně nivelizované: nejchudších pět procent mělo méně než 21 462 Kč a nejbohatší dvacetina se dostala pouze nad 46 271 Kč.

Poslední podskupinou jsou specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní, kde je střední mzdová úroveň 28 655 Kč, tedy jen mírně vyšší než učitelská. Vzhledem k rozličným oborům je však šíře výdělků rozsáhlejší, 90% oblast se rozpíná od 16 132 do 66 867 Kč. Připomeňme, že mezi právními specialisty v této mzdové statistice zaměstnanců chybí jak soudci a státní zástupci, kteří jsou odměňovaní podle zvláštních zákonů, tak většina advokátů a dalších osob v postavení sebezaměstnaných, neboť ti nepobírají mzdu.

Průměrná mzda podle pohlaví a ESeG v roce 2015 (v tis. Kč)

Průměrná mzda podle pohlaví a ESeG v roce 2015 (v tis. Kč)

Zdroj: ČSÚ

Rozdíly v postavení na trhu práce obou pohlaví jsou patrné jak v zastoupení v jednotlivých socioekonomických skupinách, tak v jejich výdělcích. Ženy jsou překvapivě mírnou většinou u specialistů (52 %), ale jejich mediánová mzda je tu o čtvrtinu nižší. Jedním z důvodů je hned vnitřní členění do podskupin: 43 % specialistek jsou totiž učitelky s mediánovou úrovní výdělků 26 854 Kč. Specialisté v oblasti vědy, techniky a ICT jsou naopak nejvíce dominantní podskupinou mezi muži a jejich mediánová mzda je 41 091 Kč.

Horizontální segregace je výrazná i jinde – u specialistů v oblasti zdravotnictví je ve prospěch žen, tvoří tu 74 %, ale mezera ve výdělcích mužů a žen je zde zároveň nejvyšší: muži mají střední úroveň 52 049 Kč a ženy jen 32 752 Kč. Kromě odlišných specializací a konkrétních zaměstnání za tím stojí též rozdíl v placené době ovlivněné přesčasy: muži mají měsíčně o 8,6 hodiny více.

V manažerských profesích jsou ženy ve výrazné menšině, jejich zastoupení je pouhých 30 %. Platí to u obou podskupin, ale u větší a bohatší více – tam je žen 28 %. Navíc nemají stejné platy, třebaže zde ženy odpracují měsíčně vyšší počet hodin než muži! U podskupiny řídících zaměstnanců v produkčních odvětvích a administrativě mají ženy mediánovou mzdu 42 206 Kč, ale muži mají 52 503 Kč, tedy o 10 tis. Kč více.

Tyto rozdíly se ještě prohloubí, když se podíváme na vrchol mzdového rozdělení. Dvacetina nejbohatších manažerů-mužů měla vloni více než 179  347 Kč, u manažerek byla tato hranice jen 113 578 Kč. Na druhé straně mělo sice pět procent nejchudších manažerů hranici nižší než ženy (14 512 vůči 15 389 Kč), podobné to bylo u 10 %, ale pokud se posuneme až k 25 %, pak již muži pobírali mnohem více než ženy (33 032 Kč vůči 29 194 Kč). Menší skupina manažerek má tedy výdělky sevřenější a na celkově nižší úrovni než muži.

Nejvíce berou bankéři

Vysoký odstup manažerských platů od celkové mzdové úrovně v odvětvích je u těch s nejnižší průměrnou mzdou, tedy v ubytování, stravování a pohostinství a také v administrativních a podpůrných činnostech, kam patří agentury práce nebo bezpečnostní agentury. Dvaapůlnásobek je to ale také v průmyslu. Vůbec nejvyšší platy mají manažeři v bankách a pojišťovnách, kde ale je i nejvyšší celková průměrná mzda. Nejmenší odstup mají ve vzdělávání, kde jsou mzdy obecně nivelizované. Vůbec nejnižší platy dostávají manažeři v zemědělství, lesnictví a rybolovu. Za odvětví činnosti v oblasti nemovitostí nebyly získány dostatečně spolehlivé údaje.

Manažerské platy zvolňují

Z hlediska časového srovnání dlouho platilo, že platy zaměstnaneckých elit rostly rychleji než ostatním zaměstnancům. Takto se rozevíraly nůžky mezi bohatými a chudými již od počátku 90.  let minulého století. To však v posledních letech přestalo fungovat. Patrně kombinovaným tlakem kolektivního vyjednávání, zvyšováním minimální mzdy a nedostatkem pracovních sil začal dynamický růst výdělků v „nižšího“ patrech, především u kvalifikovaných dělníků, za nimiž růst manažerských výplat počal zaostávat. Za tříleté období od roku 2012 do 2015 vzrostly průměrné mzdy řídícím pracovníkům jen o necelá tři procenta, zatímco kvalifikovaným dělníkům o 8,5 %. Také průměrné mzdy specialistů vzrostly mimořádně o 7,7 %. Slabý byl naopak růst u úředníků a zaměstnanců ve službách (5,9 %). Navíc podprůměrný růst u manažerů je zřetelný ve všech těchto letech.

Článek byl převzat z časopisu Statistika&My č. 7-8/2016, www.statistikaamy.cz

Zdroj: Český statistický úřad - Ústřední orgán státní správy České republiky. Zabezpečuje získávání a zpracování údajů pro statistické účely.
Zobrazit přehled článků ze zdroje Český statistický úřad
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace