Zakládání nákupních rozhodnutí na vlastních pocitech vede k mnoha chybám. Je lepší mít racionální na to proces. Jak řídit úroveň zásob tak, aby byla v optimu, to je typický problém provozního řízení.
Dříve se tvrdilo, že suboptimální objednávky ve finále vedou k ušlému zisku ve výši cca 1–5 %. To zase není tak špatné, že? Dopad na obchodní výsledek není nijak závažný. Pokud jde o pouhé 1 % dodatečného zisku, případná návratnost investice do řešení této problematiky nemusí být tak lákavá, aby to topmanagement skutečně začal řešit.
Jsou suboptimální objednávky problém?
Podle nedávného paperu však může být správným řízením objednávek zisk navýšen až o 10 %. Je pro to nutné, aby společnost začala nákup řešit víc rigorózně, tvrdí článek na webu obchodní školy INSEAD. Výzkumníci výsledky nákupové politiky založené na datech porovnávali s výsledky schopného, ale nevyhnutelně předsudky trpícího manažera nákupu.
Účastníci experimentů byli motivováni peněžními odměnami k tomu, aby činili co nejoptimálnější objednávky. Počítač se oproti nim při výpočtu správných objednávek řídil více vědeckou metodou. V těchto konkrétních experimentech byly zisky lidí o celých 15–20 % horší oproti počítačovému systému.
Co způsobilo ztrátu
My lidé máme tendenci nechat se obalamutit našimi vlastními předsudky. Naše rozhodování prostě není bezchybné. Mnoho nákupních manažerů tak opakovaně objednává méně, než by bylo vhodné. Optimální množství produktů, které by měli objednat, velmi často podhodnocují o 10–20 %.
To vede k tomu, že zákazníci poté nedostanou ten konkrétní produkt, který by si bývali chtěli koupit. Mohou si sice místo něj koupit substituční produkt, ale zrovna tak dobře mohou zamířit k nejbližšímu lépe zásobenému konkurentovi a koupit si to, co chtějí, u něj.
-jk-