Asi před třiceti lety si německý botanik Wilhelm Barthlott všiml hrbolaté struktury listů lotosu, které se dokáží očistit tím, že donutí vodu udělat „korálky“, sesbírat nečistoty a smýt je. Patentoval si „lotosový efekt“ a začal vyrábět samočisticí barvy, skla a dlaždice, které jsou použity na tisících budovách v Evropě. Je to příklad biomimiker, zajímavého oboru, který čerpá inspiraci z přírody pro design produktů, systémů a budov, dokonce celých měst.
To, co se lidem na biomimikrách líbí, je potenciál pomoci vyřešit environmentální problémy, například klimatické změny. Pokud lidé dokáží navrhovat budovy a produkty, které budou fungovat na přírodních principech, které neznečišťují a nevytváří odpad, pak to bude velmi přínosné.
Když se podíváte na všechny uhlíkové emise v USA, většina lidí si neuvědomuje, že 50 % z nich pochází z budov a jejich provozu. Pokud by všichni jezdili na kolech každý den, nemělo by to tak příznivý vliv, jako kdyby lidé vyřešili otázku s budovami.
Ochrana míst s častými hurikány
Termín biomimkry může znít marnivě, již se ale v praxi osvědčilo několik nápadů. Jak Joel Makower, „green“ guru a ředitel firmy Biomimicry Institute, napsal ve svém blogu:
Mezi novátory jsou i velké firmy, jako instalatérský gigant Moen (představil efektivní sprchu, jejíž dírky jsou inspirovány spirálním tvarem často nalezeným na přírodních objektech), německý výrobce Ziehl-Abegg (představil klimatizační větrák, jehož lopatky napodobují hrany sových křídel a jsou tak méně hlučná a efektivnější), také Interface, Nike a Boeing. Cílem je čerpat z téměř čtyř miliard let evoluce.
-av-