Znalostní audit - cesta z pekla

Mnoho iniciativ v oblasti správy znalostí selhalo a další selhávají. Správa znalostí má mnoho podob a je velmi složitá, mimo jiné také díky tomu, že její hlavní složkou jsou lidé, kteří mezi sebou znalosti sdílí. Každý člověk pochází obvykle z jiného prostředí a kultury, čímž se složitost ještě zvyšuje.

Následky těchto selhání by nemusely být tak drastické, kdyby byly firmy ochotny provést tzv. znalostní audit. Ten je v zásadě podobný každému jinému auditu, např. finančnímu. Na základě získaných výsledků je možné vypracovat jinou strategii správy znalostí, která je založená na zkušenostech, a proto by měla být úspěšnější než ta předchozí.

Kompletní znalostní audit hodnotí zejména prostředí, v jakém se znalosti ve firmě předávají, dále jejich využívání a sdílení. Zaměřuje se také na sociální a behaviorální kulturu lidí v celé organizaci. Zjišťuje také, jak je vnímána efektivita správy znalostí lidmi, kteří ji mají na starosti. Článek popisuje konkrétní otázky a problémy, na které se při auditu hledá odpověď (např. zda všichni zaměstnanci vědí, jak probíhá předávání znalostí v organizaci, jak funguje odměňování lidí za přispění do znalostní báze apod.).

Znalostní audit však k tomu, aby byl úspěšný, vyžaduje několik základních předpokladů:
* Firma a její představitelé a vyšší management musí chápat význam správy znalostí pro celou organizaci.
* Firma musí mít realistický a flexibilní rozpočet na implementaci správy znalostí, do kterého by měly být zahrnuty náklady na znalostní audit.
* Firma musí dospět k poznání, že návratnosti investic do znalostí je možné dosáhnout teprve tehdy, když se provede kompletní znalostní audit.
* Firma musí připravit na tento audit všechny zaměstnance.
* Firma musí být ochotna se zařídit podle získaných výsledků.

**Datum vydání:** IV/2002