Živná půda pro znalosti

Existují různé způsoby, jakými dojde organizace k poznání, že se musí více snažit o správu svých znalostí. U některých firem k tomuto poznání dochází během reorganizace a snižování stavů, kdy musí stejnou práci s méně lidmi, u jiných je to ztráta klíčových zákazníků a jejich přechod ke konkurenci. Ve společnosti Monsanto byl motiv trochu jiný, leč neméně důležitý: další rozvoj a růst.

Pokud by se znalostní báze firmy rozvíjela standardním způsobem, brzy by to nestačilo – Monsanto se totiž transformovalo ze společnosti o čtyřech pobočkách do kolosu o patnácti obchodních jednotkách. Vedení společnosti proto potřebovalo aktivně motivovat zaměstnance k vytváření a sdílení znalostí, jejich distribuce v organizaci a vytvoření funkce tzv. „znalostního stewarda“, který by dokázal identifikovat nejpalčivější problémy spojené se správou znalostí. Správa znalostí v Monsantu se tedy soustředila na 4 hlavní oblasti:
* Zprostředkování kontaktu zaměstnanců s ostatními zaměstnanci, kteří disponují potřebnými znalostmi;
* Zprostředkování kontaktu zaměstnanců s informacemi;
* Umožnění převodu informací na znalosti;
* Zachycení znalostí a jejich uložení v distribuovatelné formě;
* Rozmístění znalostí ve firmě.