Studie: Diskriminace žen na řídících pozicích

Vytisknout

Téma postavení žen na trhu práce a rovnost příležitostí žen a mužů na řídících pozicích se stává stále aktuálnějším i v České republice. Nerovnosti v zastoupení i v mzdovém ohodnocení českých žen na vedoucích a řídících pozicích lze podle článku Aleny Křížkové s názvem Institucionální mechanismy exkluze a diskriminace žen na řídících pozicích, zveřejněného v magazínu Gender, rovné příležitosti a výzkum č. 4/2002, shrnout do několika základních bodů:

  • České ženy patří ve srovnání se ženami dalších evropských zemí k pracovně nejvytíženějším. Tvoří totiž téměř polovinu pracující populace a více než polovina z nich pracuje více než 40 hodin týdně.
  • Ženy tvoří 41 % zaměstnaných na pozicích zákonodárců, vedoucích a řídících pracovníků, což je pouze 4,8 % ze všech zaměstnaných žen.
  • Ženy na pozicích zákonodárců, vedoucích a řídících pracovníků vydělávají průměrně pouze 55 % mzdy mužů na stejné pozici. I na těchto pozicích dochází k podobné segregaci oborů podle pohlaví jako na trhu práce jako celku.
  • V oborech, kde výrazně převažují muži, dostávají na nejvyšších pozicích ženy průměrně o 30 % nižší mzdu než muži na stejné pozici.
  • Ve feminizovaných oborech s naprostou převahou žen i na nejvyšších pozicích však jsou minimálně zastoupení muži hodnoceni dokonce až o 100 % vyšší mzdou než ženy na stejné řídící pozici.

Chceme-li odhalit základní diskriminační mechanismy genderových nerovností na řídicích postech, je třeba důkladně zkoumat strukturu pravidel a vztahů v rámci institucí. Autorka článku provedla v roce 2001 případovou studii životních strategií českých manažerek, z níž v tomto smyslu vyplývá následující:

  • Převaha žen na servisních a nižších pozicích je tak výrazná, že ovlivňuje postavení ženské pracovní síly v těchto oborech jako celku, a to negativně zejména obraz žen, které se dostaly na nejvyšší pozice.
  • Zejména při vstupu na trh práce, ale i v průběhu profesní dráhy, je na ženy nahlíženo přes genderově zakotvený vzorec vnímání ženské populace (viz. rodina).
  • I když si velká část dotazovaných manažerek uvědomuje diskriminační charakter otázek ohledně jejich budoucího mateřství a starosti o děti a domácnost, nenacházejí prostředky, jak se jim bránit.
  • Na pracovišti, resp. v rámci dané instituce pak již jsou šance postupu a přístup nadřízených k mužům a ženám považovány za rovné.

Výzkum Aleny Křížkové pouze ilustruje fakt, že politika rovných příležitostí, jako snaha vzít v úvahu osobní a rodinnou situaci pracovníka nebo pracovnice a sledovat spíše než průběh a organizaci práce pracovní výsledky, v praxi nefunguje. 

Zdroj: Gender On-Line.cz - server specializovaný na gender studies
Zobrazit přehled článků ze zdroje Gender On-Line.cz
Chcete tento článek umístit na Váš web nebo do tištěného časopisu? Bližší informace se dozvíte zde.

Komentáře k článku

Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přidejte komentář jako první.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace