Průzkum: Češi se nehrnou za prací do zahraničí

Ochota Čechů odstěhovat se za prací do zahraničí je jedna z vůbec nejnižších na světě. Zároveň nejsou příliš nakloněni lákání zahraničních pracovníků pro obsazení volných míst v Česku.

Vyplývá to z výsledků pravidelného čtvrtletního průzkumu Randstad Workmonitor.

Ochotu trvale se odstěhovat za prací do zahraničí potvrdilo pouze 35 % dotazovaných Čechů, což je druhá nejnižší míra vůbec. Menší mělo pouze Dánsko (34 %).

Dočasně se odstěhovat za prací je ochotných pouze 41 % českých zaměstnanců, což je opět jedna z nejnižších úrovní. Nižší mělo pouze Rakousko (38 %) a Dánsko (40 %).

„Neochota Čechů jít za prací do zahraničí je dlouhodobá a aktuálně je navíc podpořena extrémně nízkou nezaměstnaností, širokou nabídkou volných pracovních míst a tlakem na růst mezd a dalších zaměstnaneckých benefitů,“ komentuje Hana Púllová, ředitelka české pobočky společnosti Randstad.

Českým firmám ale chybí pracovní síla, což je při současném stavu ekonomiky pochopitelně negativně ovlivňuje z hlediska schopnosti plnit zakázky a ekonomický růst. 

Nezaměstnanost je nejnižší od roku 1998 a lidé chybí prakticky ve všech segmentech trhu. Mnohé společnosti se tak snaží do svých řad lákat brigádníky a nabízí uplatnění i lidem, kteří mohou pracovat pouze určité dny v týdnu.

Množí se také nejrůznější formy benefitů a příspěvků, jako jsou například dotované obědy nebo obědy zcela zdarma, příspěvky na dopravu a na ubytování či výkonnostní bonusy a odměny, kterými se firmy snaží nové pracovníky nalákat.

Co očekávají zaměstnanci?

Jednoduše dobrý plat. Tlak na zvyšování mezd je enormní, a přestože firmy v uplynulém roce a půl postupně mzdy navyšovaly, apetit zaměstnanců je rychlejší a růst mezd ještě není u konce,“ říká Hana Púllová.

Tato situace přidělává vrásky řadě společností, a to zejména z výrobního segmentu, protože s růstem mezd pochopitelně roste i cena jejich výrobků.

Zaměstnavatelé mají zájem o cizince, Čechům se to příliš nelíbí

Průzkum také zjišťoval, zda jsou Češi nakloněni zaměstnávání cizinců. I když na českém trhu aktuálně panuje velký hlad po lidech, s hledáním pracovníků v zahraničí souhlasilo pouze 50 % respondentů.

To rovněž představuje jednu z nejnižších úrovní ze všech 33 zemí, které byly do průzkumu zapojeny. Nejnižší ochota zaměstnávat cizince vládne v Argentině (29 %), v Maďarsku (33 %) a v Mexiku (39 %).

Zaměstnávání cizinců je v ČR výrazně nakloněn např. segment podnikových služeb. Dle oborové organizace ABSL již nyní cizinci představují třetinu zaměstnanců tohoto sektoru a tendence je rostoucí. Druhým segmentem, který je zaměstnávání cizinců velmi otevřený, je výroba.

Nově schválená legislativa teď umožňuje agenturám přivést a přidělovat lidi z tzv. třetích zemí. I tak je to, hlavně kvůli legislativním překážkám, stále ještě běh na delší trať. Na nástup prvních lidí k českým zaměstnavatelům si tak budeme muset několik měsíců počkat. Minimální doba na vyřízení vízového procesu a administrativy je i v tom nejlepším případě 3 měsíce,“ říká Hana Púllová.

O průzkumu Randstad Workmonitor

Průzkum byl poprvé publikován v Nizozemsku v roce 2003, následovalo jeho uvedení v Německu a nyní již zahrnuje 34 zemí po celém světě. Pokrývá Evropu, Asii i Ameriku. Vychází čtyřikrát do roka a jeho výsledky odráží lokální i globální trendy v oblasti mobility.

Kromě mobility sleduje spokojenost zaměstnanců a jejich osobní motivaci. Součástí každého průzkumu je i sada tematických otázek, které zkoumají současné trendy. Výsledná data tak poskytují komplexní vhled do aktuální situace na trhu práce.

Kvantitativní studie je prováděna prostřednictvím on-line dotazníku u populace ve věku 18-65 let, pracující minimálně 24 hodin týdně v placeném zaměstnání (nezahrnuje osoby samostatně výdělečně činné).

Minimální velikost zkoumaného vzorku je 400 respondentů za každou zemi. Pro průzkum je využíván Survey Sampling International (SSI) panel. Dotazování pro tuto druhou vlnu průzkumu 2017 proběhla v období od 20. dubna do 8. května 2017.