Nadřízený služebníkem

Mnoho organizací mění svou firemní kulturu a orientuje se spíše na práci v týmech. Z vedoucích pozic by proto měla vymizet byrokracie a manažeři by si měli osvojit nový styl řízení. Individualismus a jednostranné rozhodování se již nenosí – i manažerský styl musí dorážet tento nový trend. Jedním z nových modelů, které by se mohly v nové době uplatnit, je model tzv. „sloužícího vůdce“. To staví především na konceptu většího porozumění potřebám ostatních lidí a odsunuje do pozadí klasické řízení.

Na rozdíl od klasického manažera, který často ignoruje zlepšovací návrhy a názory zaměstnanců, se úspěšný „sloužící vůdce“ snaží ostatním naslouchat a komunikovat s nimi. To vyžaduje notnou dávku trpělivosti – dotyčný se nejprve musí snažit porozumět ostatním, teprve poté mu jde o to, aby byl druhými pochopen. Porady vedené „sloužícím vůdcem“ jsou spíše otevřenou konverzací mezi rovnoprávnými jedinci.

„Sloužící vůdci“ musí nejprve prostřednictvím důkladné sebereflexe poznat sami sebe. Tento proces většina tradičních manažerů odmítá jako ztrátu času, což je chyba. Když manažer objeví své vnitřní pohnutky, snáze zjistí, co jej motivuje a jaké preferuje hodnoty. Mnozí manažeři si za tímto účelem najímají mentory, případně se věnují meditacím.

Součástí „sloužícího vedení“ je také potřeba důvěry. Nadřízený si musí se svými podřízenými vytvořit vztah postavený na důvěře a musí jim dát pocit důvěryhodnosti své osoby. To většina tradičních manažerů odmítá, protože jsou pak příliš zranitelní. Důvěryhodný manažer například podstupuje hodnocení prostřednictvím 360-stupňové zpětné vazby a nechává zaměstnance, aby se k jeho osobě vyjádřili.

**Datum vydání:** VII/2002