Máme vůbec právo přežít?

Kladete si často v práci či ve svém podnikání tuto otázku? Nebo alespoň někdy? Proč by právě firma, ve které pracuji či moje podnikání mělo dlouhodobě přežít?

Pavel Makovský, LIGS University

Ve své praxi jsem se setkal s mnohými podnikateli, manažery či zaměstnanci firem, kteří si tuto otázku nikdy nepoložili a ani je nenapadla. Říkali, proč bych se tím měl/a zabývat, firma či podnikání funguje a určitě bude fungovat i do budoucna. Ale proč by to tak mělo být?

Jistě, jsou oblasti, které mohou nějakou dobu fungovat „samospádem“, ale v dnešní konkurenční době a leckdy chybějící etiky v podnikání (především v našich zeměpisných šířkách) a z toho plynoucího kopírování postupů, kradení myšlenek apod., je nastavení dlouhodobé strategie rozvoje a inovací podle mého názoru klíčové.

To stejné platí i pro zlepšování se a inovace a to ve všech směrech. V nabízených produktech a službách a nejen jako reakce na externí změny či popřípadě na postupy konkurentů a jejich následné opisování. Ale jedná se i o inovace vnitřních procesů a postupů a jejich zefektivňování.

Podle mé zkušenosti a přesvědčení to má smysl. Je dobře se vždy po nějaké době podívat, proč činnosti děláme, jak je děláme a pokládat si otázky:

  • Je to, co dělám, stále ještě potřeba dělat stejně jako dříve?

  • Nejsou na trhu k dostání například softwarové programy, které šetří čas věnovaný nějaké činnosti? Nemohu tak více času věnovat jiným, důležitějším úkolům nebo například odpočinku a relaxaci?

  • Musím vůbec tu kterou činnost dělat? Není to jen nějaký zvyk?

Pokud si takovéto otázky důsledně klade nejen vedení firem, ale k tomuto způsobu uvažování jsou motivováni všichni zaměstnanci, z drtivé většiny se výsledky dostaví.

Své přesvědčení o správnosti kladení si výše uvedených a dalších otázek uvedu na příkladu LIGS University, neboť se takto chováme a přemýšlíme stále.

Přemýšlíme, jak upravovat nabízené programy, zlepšovat je a pro studenty zkvalitňovat. A to za přispění studentů, tutorů a zaměstnanců. A výsledky jsou velmi zajímavé a například u vnitřních procesů velmi efektivní a až překvapivé.

A podle mne z toho plyne i výsledek průzkumu spokojenosti studentů se studiem a to, že 99 % absolventů uvádí, že naše programy bude určitě dále doporučovat a 1 %, že je bude spíše doporučovat. To je pro nás velké zadostiučinění i závazek se dále zlepšovat, rozvíjet se a neustrnout na místě.

Toto by nebylo bez inovací a zpětné vazby.

Zpětnou vazbu sbíráme od studentů, absolventů, tutorů a zaměstnanců při každé příležitosti, a protože všichni zúčastnění vidí na konkrétních zlepšeních, že má cenu jí věnovat několik chvil, v drtivém procentu ji poskytují.

To nám umožňuje zlepšovat se a udržet se na trhu. Například na Havaji, kde působí naše americká část, bylo v roce 2005-2007 přes 220 vysokých škol zřízených podle zákonů státu Havaj a dnes je včetně LIGS University těchto škol jen 12.

Právě vyžadování odpovědí na podobné otázky bude pravděpodobně velmi často vyvádět vaše podřízené a kolegy z rovnováhy, neboť je to odvádí z jejich klidu, stereotypu a komfortní zóny. Oni přece znají, co dělají, znají postupy, procesy a dělali „to“ tak vždycky. Pokud je ale naučíte, že odpovědi na tyto otázky neznamenají, že něco dělají špatně či, že o nich pochybujete a navíc uvidí konkrétní výsledky ve zlepšení své práce, velmi často se naučí takto přemýšlet a stanou se pro vás ještě cennějšími. Budou mít více času na další a další inovace, zlepšení a jejich výkon bude efektivnější.

Existuje mnoho softwarových pomocníků, které všem ulehčí a zjednoduší a zpřehlední jejich práci. Pamatuji si, jak se zaváděla první CRM řešení v České republice a my jako zaměstnanci banky nechtěli pochopit, proč máme vyplňovat kolonky o vývoji jednání s klienty, o jejich potřebách a dalších krocích. Připadalo nám to jako zbytečné a zdlouhavé. Zdlouhavé to zpočátku bylo, ale výsledek překonal očekávání. Klient byl spokojen, že banka zná jeho potřeby, zájmy a nabízí mu produkty, které potřebuje a ne plošně všechny a mnohokráte i ty, které už má. Zároveň nastalo i zvýšení naší efektivity a pocitu uspokojení z práce. A to nemluvím o ekonomickém přínosu pro banku.

Kladení otázek, z nichž jsem některé uvedl výše a férové odpovědi na ně jsou prostě jedním z hybatelů ve firmě a zvyšování její šance na dlouhodobé přežití na trhu.

A to za to stojí, ne?

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace