Proč se měnit?
Jsme a budeme svědky průlomových inovací v oborech. Tyto změny se nás dotknou, ať už jsme tržní lídr nebo malá firma ze sousedství.
Pro připomenutí pár „velkých“ trendů: robotizace a průmysl 4.0, fintech jako revoluce ve finančních službách, služby sdílení místo vlastnění (auty to jenom začne).
A také pár „drobných“ tržních změn: dovoz nákupu místo návštěvy sámošky, angažování nejlépe hodnoceného řemeslníka přes portál, eurovíkend v soukromém bytě majitele z Barcelony.
Během pár let se nám ten svět kolem docela změnil. Tyto změny táhnou nejen inovativní start-upy, které důsledně vykrývají novými obchodními modely každou příležitost neefektivity tržního chování velkých hráčů. Dnes už na tyto výzvy reagují i hráči velcí. Musí, aby zůstali ve hře.
Jak se měnit?
Všechny zmíněné nové trendy a inovace mají jedno společné: staví na sofistikované práci s daty pro další směřování businessu či docílení vyšší flexibility a efektivity.
Úspěšné firmy investují významné částky do nových technologií. Od zákaznických portálů, přes sofistikované výrobní systémy až po moderní logistická a distribuční řešení. Tyto systémy produkují ohromné množství dat.
Nosičem potenciálně využitelných informací se stává nejen každý zákazník či dodavatel, ale každá jeho jednotlivá transakce či interakce, dokonce i jeho názor na sociální síti. Stejně tak každá pracovní operace nebo událost na úrovni stroje či systému generuje data, která se dají vytěžit.
Klíčem je umět vybřednout ze záplavy dostupných dat, propojit je a proměnit je v cenné informace nebo ještě lépe znalosti firmy. A být v tom před konkurencí.
Čím začít?
Klást si zdánlivě „jednoduché“ otázky:
- Předvídáme chování zákazníků lépe než naše konkurence?
- Jsou naši zákazníci ochotni utratit více peněz?
- Kde máme nevyužité rezervy ve výrobě nebo procesu poskytování služeb?
- Dosáhli jsme v logistice či distribuci toho nejlepšího řešení?
- Dokážeme čelit nárůstu osobních nákladů nebo raději automatizujeme výrobu či administrativu?
A hledat na ně odpovědi.
Pro zodpovězení dříve stačila intuice. Dnes je rozhodování komplexnější a sofistikovanější, protože máme více informací. Firmy propojují data do příběhů, které testují a měří. Nechtějí zbytečně udělat chybné rozhodnutí.
Přitom práce analytiků v marketingu, prodeji, výrobě, logistice nebo financích nespočívá ve vyplňování tabulek popisujících minulost. Těžiště se přeneslo do vytváření srozumitelných prediktivních modelů využitelných pro rozhodování, na kterých se ověřují varianty dalšího vývoje.
V některých oborech to jde tak daleko, že do pokročilých prediktivních modelů např. kupního chování se implementují prvky umělé inteligence, které jsou schopny okamžitého samoučení bez zásahu svých tvůrců. Tyto systémy umělé inteligence mají za úkol online modelovat náš způsob přemýšlení, předvídat jej a nabízet produkty, bez kterých se jistě neobejdeme.
Necháme to další generaci?
Technologické hříčky nejsou záležitostí úzkého okruhu mladistvých fajnšmekrů. Moderní systémy pro analýzu dat jsou již dnes dostupné každé firmě a nejsou ani drahé. Jde o to, aby si management i menších firem včas uvědomil, že prostupující digitalizaci je zapotřebí jít vstříc výchovou personálu.
Nejde přitom o nábor drahých IT specialistů. Analytickou gramotnost je zapotřebí systematicky rozvíjet u všech kolegů, kteří pracují s daty a mají za úkol připravovat kvalitní podklady pro rozhodnutí.