To bylo tenkrát, když...

Jistý manažer začal odměňovat své lidi za jejich výkony tak, že jim koupil kávu a zákusky. Napříště jim koupil oběd. Teď přemýšlí, jestli to půjde takhle dál, kde to skončí? Tento manažer čelí běžnému problému, který autor článku nazývá „stupňovací past“. Do této pasti padají manažeři a majitelé, kteří si myslí, že každá odměna musí mít větší hodnotu než ta předešlá. Měli by si pamatovat, že pozitivní posílení není synonymem pro peníze. Pozitivní posílení může být cokoli, co chce jedinec za práci dostat. Může jím být jakýkoli způsob komunikace, který sdělí danému jedinci, že si ho vážíte a oceňujete, co udělal. Mohou to být samozřejmě peníze, ale i úsměv, rozhovor nebo poznámka.

Je lepší pozitivní posílení chápat ve smyslu oslavy, než odměny. Oslava může a nemusí být spojena s hmatatelnou pochvalou. Měla by začít otázkou, co všechno pracovník musel udělat, aby úkol dokončil. Účelem je nechat zaměstnance říct, jak byla práce obtížná a jak byl chytrý a pilný. Manažerova role při oslavě je pomoci zaměstnanci vypočítávat všechny detaily. Hmatatelný dárek (např. hrnek na kafe s logem) by měl zaměstnanci připomínat jeho výkon a dát mu možnost vyprávět příběh znovu a znovu, když se ho někdo zeptá, kde k té věci přišel. Tato věc nemusí být drahá, aby byla památná.
-ba-