Vědci z pěti amerických institucí včetně University of California (UCLA), která výzkum publikovala, zjistili, že starší dospělí, kteří již byli zařazeni do probíhajících studií odolnosti vůči depresi, zároveň projevili odolnost vůči stresu vlivem fyzického distancování a izolace.
"Domnívali jsme si, že jsou více ohroženi stresem kvůli pandemii COVID-19, protože jsou podle definice CDC nejzranitelnější skupinou obyvatel," uvedla Helen Lavretsky, profesorka psychiatrie a biobehaviorálních věd na Jane and Terry Semel Institute for Neuroscience and Human Behavior na UCLA. „Dozvěděli jsme se, že starší dospělí s depresí mohou být naopak odolní. Ve výzkumu uváděli, že právě zvládnutí chronické deprese je naučilo být odolní."
V rámci studie vědci provedli rozhovory s účastníky, kteří byli během prvních dvou měsíců pandemie starší 60 let (průměrný věk 69 let). Pomocí dvou screeningových hodnocení deprese a úzkosti, PHQ-9 a PROMIS, vědci nezjistili žádné změny ve skóre deprese, úzkosti nebo rizika sebevraždy účastníků před pandemií a během ní.
Dále vědci zjistili:
- Účastníci se více zajímali o riziko nakažení samotným virem než o riziko izolace.
- I když všichni udržovali fyzickou vzdálenost, většina se necítila sociálně izolovaná a pomocí virtuálních technologií se spojovala s přáteli a rodinou.
- Ostatní účastníci naopak uváděli, že jejich kvalita života během pandemie klesla, a obávají se, že jejich duševní zdraví bude trpět pokračujícím fyzickým distancováním.
- Účastníci studie byli rozrušeni nedostatečnou vládní reakcí na pandemii.
Na základě těchto zjištění autoři studie došli k závěru, že pro udržení mentálního zdraví a kvality života těchto lidí v pokročilejším věku je klíčové zajistit přístup k lékařským službám a příležitosti k sociální interakci.
Helen Lavretsky zároveň doplnila, že lidé, kteří žijí dlouhodobě s depresí a stresem přináší i možné poučení pro ostatní, kteří mohou čerpat z jejich odolnosti.
-bb-