Já nechci být ředitelem, ne a ne a ne!

Podle průzkumu tři z pěti senior manažerů nechtějí být výkonnými řediteli. Tento průzkum provedla společnost Burson-Marsteller mezi senior manažery společností z žebříčku Fortune 1000. 60% z nich uvedlo, že si nepřejí být na nejvyšších pozicích ve svém podniku. To je více než dvojnásobek výsledku z roku 2001, kdy ten samý názor mělo pouze 27% senior manažerů. Jen 35% dotázaných v posledním průzkumu řeklo, že se chce dostat na top pozici výkonného ředitele, což je pokles ze 47% v roce 2001. Průzkum z roku 2001 zjistil daleko větší procento těch, kteří si nebyli jisti, zda by chtěli top pozici.

V důsledku zkráceného funkčního období výkonných ředitelů a intenzivní mediální kontroly jsou manažeři opatrnější. Vědí, že rozhodnutí a činy výkonných ředitelů jsou zkoumány 24 hodin denně. Typická délka funkčního období výkonných ředitelů se dnes pohybuje mezi čtyřmi až šesti roky oproti dřívějším deseti. To je podle manažerů velmi krátká životnost. Zákon Sarbanes-Oxley zpřísnil korporační požadavky, výkonní ředitelé musí ověřovat finanční zprávy podniku pod hrozbou vězení, pokud by byli výsledky nesprávné. Zákon také usiluje o větší nezávislost a dozor podnikových rad. Výkonní ředitelé, kteří byli dříve zvyklí na úplnou moc, mají nyní deset až dvanáct šéfů. Také je možné, že post výkonného ředitele již není tak lukrativní jako dřív.
-ba-