Cílem nového zákona bude zajistit, aby zaměstnanci měli možnost pracovat z domova, kdykoli je to možné, a také regulovat práci v domácí kanceláři, například omezovat pracovní dobu. Zákon se bude snažit posílit práva zaměstnanců a vymezit jasnější hranice mezi pracovním a osobním životem, s nimiž se mnohé státy potýkají.
Například Francie se spoléhá na zákon z roku 2017, který omezuje rozsah, v jakém jsou zaměstnanci povinni odpovídat na telefonní hovory a e-maily mimo kancelář. Španělsko zase schválilo vyhlášky, podle nichž jsou zaměstnavatelé odpovědní za náklady spojené s prací.
Německo, které již dříve brzdilo přijetí flexibilní práce, naopak v posledních měsících obrátilo. Jde o součást širšího přehodnocení německého ekonomického přístupu, které zahrnuje upuštění od dlouhodobého závazku země provozovat vyrovnaný rozpočet – přezdívaný „černá nula“ („schwarze null“) a rozšíření kurzarbeitu.
Návrh nového zákona bude ještě muset projít parlamentem a může získat jen váhavou podporu ze stran koaličních partnerů. Kritici tvrdí, že zákon by mohl oslabit schopnost pracovníků zapojit se do kolektivního vyjednávání a také podnítit společnosti, aby zadávaly zakázky do zahraničí do zemí s nižšími pracovními standardy. Některé společnosti touží přejít k odměňování založenému na výkonu, místo aby platily zaměstnancům počet odpracovaných hodin.
Heil uvedl, že jeho zákon bude chránit práva na kolektivní vyjednávání, ale zatím nenabídl podrobnosti. Uznal, že z právní úpravy nebudou mít prospěch všechna pracovní místa a že genderové rozdíly zůstávají výzvou.
"Existuje klišé, která bohužel často platí, že muži jdou do své domácí kanceláře a zavírají dveře, zatímco ženy pracující z domova se současně starají o děti," řekl.
Nicméně uvedl, že jeho plán nelze obviňovat z toho, že některé společnosti už déle přesouvají práci do levnějších zemí nebo ze ztráty pracovních míst, která se obecně stávají zastaralými v důsledku automatizace a technologických změn.
Berlín doufá, že pozitivní dopad bude mít také zákon přijatý na jaře letošního roku, který nabídne granty společnostem, které snižují velikost, pokud poskytnou školení na pomoc pracovníkům při přechodu na nová pracovní místa.
Hubertus Heil dále uvedl, že Německo využije zbytek svého předsednictví v EU – které trvá do konce tohoto roku – k tomu, aby tlačil na ostatní členské státy, aby přijaly podobnou politiku. Rovněž má v úmyslu tlačit na Brusel, aby prosadil předpisy zajišťující větší odpovědnost společností za blaho pracovníků v gigové ekonomice. Uznal však, že je nepravděpodobné, že by jednání o evropské minimální mzdě byla dokončena během německého předsednictví.
-bb-