Elektronický obchod: Proč maloobchodníci trpí nespavostí

První katalog zboží byl vydán v roce 1888. Dodávky byly v tu dobu pomalé nebo vůbec žádné. Přesto se tato myšlenka ujala a po následujících pět let neklesl podíl takto prodaného zboží pod 25%. Dnes prodej zboží prostřednictvím katalogů představuje asi desetinu veškerého maloobchodního prodeje v Americe. V ostatních zemích je tento podíl ještě menší.

V některých ohledech se zdá, že velkolepý příchod elektronického obchodu je spíše přeludem než skutečností. Částky, které Američané tímto způsobem utratí, se stále ještě nedají srovnat s částkami utracenými při jiném způsobu nákupu na dálku. Zpráv o neuskutečněných nebo pozdních dodávkách bylo v minulé sezóně přibližně stejně jako zpráv o prudkém nárůstu podílu nákupů sjednaných přes Internet. Právě tento nárůst však patří mezi nejčastější argumenty hovořící pro budoucnost elektronického obchodu. Lze očekávat, že se prudký nárůst prodeje prostřednictvím Internetu ustálí, jako tomu bylo v případě katalogových nabídek?

V současné době jsou aktuální otázky technické realizace dodávky objednaného zboží zákazníkovi, hodně se diskutuje o společné existenci „klasických“ a „elektronických“ maloobchodů. Hovoří se též o ekonomické situaci největší společnosti provozující elektronický obchod – spol. Amazon a o příčnách prvenství Ameriky v tomto odvětví.

Pokud elektronický obchod nezpůsobí úplné vypuštění některých etap distribuce zboží a služeb (například distribuce knih nebo služby nabízené cestovními kancelářemi), dají se očekávat přinejmenším podstatné změny distribučního řetězce a vznik nových funkcí – mj. takzvaných „navigátorů“ na trhu. Majitele tradičních maloobchodů, kteří pouze zvyšují cenu zboží, avšak nepřidávají žádnou hodnotu, začíná trápit noční můra.
Zdroj: The Economist - server prestižního britského týdeníku The Economist
Zobrazit přehled článků ze zdroje The Economist