Správný úsudek v byznysu je čím dál tím obtížnější. Vědecké studie ukazují, jak moc naše rozhodnutí ovlivňují vlastní představy a emoce. Přitom všem mají právě ta současná rozhodnutí stále vážnější důsledky. Z toho plyne, že jeden moudrý lídr ve firmě je spíše zastaralý mýtus. V rozhodování mohou často nejvíc pomoci ti, kteří o věci nejvíc vědí – tedy zaměstnanci. Ukažme si nyní příklady, jak to funguje.
WGB Construction je menší stavební firma v Bostonu. Když je třeba udělat důležité rozhodnutí, její president požádá o návrhy ty, kteří v dané věci mají nejlepší přehled, např. demografy a stavební dělníky. Díky tomu se třeba podařilo prodat nemovitost, která se zdála neprodejná, nebo se objevily nákresy interiérů, které zaujaly úplně nový segment zákazníků.
EMC, která se zabývá skladováním dat, si vytvořila interní sociální síť EMC|One a rozhodla se využít jí ke snížení nákladů v době krize. Požádala zaměstnance o návrhy, jak ušetřit a omezit neefektivní praktiky. Návrhy chodily do zpráv jednotlivým manažerům. Výsledné škrty pak bolely výrazně méně než v jiných firmách.
Různorodá perspektiva je nejlepší prevencí zaujatých rozhodnutí. Kromě toho firma získá sama o sobě velké množství cenných informací.
V každé firmě pracují lidé, kteří mají různorodá myšlení a v hlavách nosí velké množství informací. A přesně tyto informace v kombinaci s úsudky zainteresovaných lidí jsou potřebné ke správnému rozhodování organizace jako celku. Je třeba tedy implementovat jasné procesy k získávání tohoto know-how a k tomu pěstovat firemní kulturu, díky které potáhnou všichni za jeden provaz. NASA je příkladem organizace, která podobné procesy zavedla poté, co došlo ke katastrofě. Dnes jsou zde jasné protokoly sledování informací a získávání různých názorů. O startu se pak rozhoduje společně a rozhodování se účastní i sami astronauti.
Není ale nutné, aby šlo o lidské životy. Vytváření podobných procesů může pomoci v organizačním rozhodování, protože úsudek samotného lídra v dnešní době nestačí.
-th-