Sběr znalostí v době největší zralosti

Majetek společnosti spočívá ze značné části v hlavách zaměstnanců. Explicitní vyjádření těchto znalostí však může být obtížné. Opakováním určité činnosti zvyšuje zaměstnanec efektivitu své práce, po určité době však zřejmě nebude schopen své dovednosti vyjádřit a předat někomu dalšímu. Společnosti si proto musí osvojit tzv. „sklizeň znalostí“.

Smysl sklizně spočívá v podchycení znalostí odcházejících zaměstnanců. Rychlé vytvoření souboru úzce zaměřených informací od podnikových expertů a jejich zpřístupnění usnadní vývoj nového produktu nebo spuštění projektu správy znalostí.

Klíčová otázka zní: kdo bude „sklizené“ informace využívat. Jádrem sklizně znalostí je řada pohovorů se všemi experty. Z hlediska „sklízejícího“ pracovníka to znamená důkladnou přípravu před pohovorem i po něm.

Výsledkem sklizně znalostí má být dostatečně jasný a reprodukovatelný záznam rozhodovacího procesu. Prezentace může mít podobu seznamu nebo dotazníku, nejčastěji se však umisťuje na podnikový intranet.

Proces sklizně znalostí nesmí začít, dokud na něj není připravena kultura společnosti. Největším problémem sklizně je nedostatek prostředků pro zpracování získaných znalostí.

Své zkušenosti se sklizní znalostí vyjadřují pracovníci společnosti **Buckman Laboratories Inc.** Sklizeň může být velice užitečným nástrojem správy znalostí. Stává se však, že rozhodující pohled přijde z neočekávaného zdroje.

**Datum vydání: IV/2001**
Zdroj: Knowledge Management Magazine - zdroj informací pro oblast knowledge managementu (správy znalostí)
Zobrazit přehled článků ze zdroje Knowledge Management Magazine