Jedním z nejsmutnějších faktů o mnohých členech vyššího managementu je jejich neochota formulovat a členit vize budoucnosti firem. Pravděpodobně se domnívají, že to není nutné nebo si uvědomují, jak obtížná práce to je a v tichosti vyčkávají, až se jí ujme někdo jiný. Formulování firemních vizí je přitom zásadní součástí budoucího úspěchu. Článek specifikuje tři hlavní překážky, které manažerům brání v rozvoji vizionářských aktivit.
- Odpovědnost. Pokud manažer přijde s vlastní vizí, přirozeně se staví do pozice odpovědnosti za její úspěch. Přejímat odpovědnost za něco, co je nové a teprve budoucnost ukáže, zda také úspěšné, je pro mnohé manažery velmi složitá věc.- Čas. Pozitivní výsledky velkých vizí se zpravidla očekávají okamžitě. Pokud se nedostaví brzy, povedou ke skepsi zaměstnanců, cynismu médií a netrpělivosti finančních kruhů.
- Udělat to správně. Poslední překážkou je očekávání samotných manažerů, že musejí vše udělat správně. Lidé zpravidla nedokáží odpustit, když se něco velkého nepovede.
Proč by se tedy manažeři měli těšit na odpovědnost za něco, co dosud nikdo nevyzkoušel a co je navíc třeba zvládnout v téměř nereálném čase? Jednoduše proto, že jsou manažeři a jejich svět jiný nebude. Nutnost vyrovnávat se s novým nebo nepřátelským prostředím z nich nesnímá povinnost formulovat vize. Pouze to znesnadňuje. Vize nemůže být jen soukromou doménou vůdců, je třeba ji sdílet. Úkolem vůdce je řídit změny – utvářet je a dosahovat jejich prostřednictvím očekávané budoucnosti.
-kk-