Připravte se na finanční krizi

Jedním z nejmarkantnějších efektů globalizace je transformace uzavřených, vládou kontrolovaných finančních systémů do podoby volných trhů otevřených zahraničním investorům. Během posledních dvou desetiletí způsobil výrazný pohyb kapitálu snížení nákladů na financování společností a umožnil zahraničním investorům rychlejší návratnost investic, ale s určitým rizikem. Tyto uvolněné kapitálové trhy však s sebou nesou i nevýhody: časté ekonomické kolapsy. Čím lépe se na ně firmy připraví, tím lépe jim pak mohou odolávat.
1. Je třeba hledat varovné příznaky. Jsou jimi makroekonomické ukazatele, jako např. kurzy měn a deficity státního rozpočtu. Svou roli hraje i platební schopnost firem a ziskovost bank (dá se určit podle počtu poskytnutých rizikových úvěrů, které služník nesplácí).
2. Firmy si musí dát do pořádku své rozvahy a výsledovky ještě předtím, než jim věřitelé utečou i s penězi. Je třeba mít také k dispozici dostatečný cash flow. Pozor – cash flow není to samé co zisky. Firmy, které mají prozíravý management, maximalizují cash flow tak, že se zbaví podnikových jednotek, které vytváří nadměrné náklady.
3. Je nutné minimalizovat provozní rizika a vytvořit si nouzový plán pro všechny případy. Do něho by měli být zahrnuti dodavatelé, smluvní strany, velkoobchodníci i maloobchodníci. Je třeba sledovat ziskovost a finanční stabilitu svých dodavatelů a mít v záloze další.
4. Další důležitá věc – plánování scénářů. Správná kombinace nouzového plánu a plánování scénářů může firmu v krizi postavit na nohy. Plánování scénářů se zaměřuje na finanční model, který znázorňuje, jak by vypadala situace firmy v případě určité krizové situace. Testuje se nabídka a poptávka, externí podmínky, makroekonomické podmínky a konkurenční prostředí.
5. Příprava krizového vedení. Mnoho firem při rozhodování v prvních dnech krize selže, ačkoli právě tyto dny jsou klíčové. Je třeba přesně vymezit odpovědnost jednotlivých vedoucích a pověřit kompetentní osobu krizovým řízením. CEO by měl mít na starosti zejména komunikaci a měl by odpovídat za poskytování informací. Právě informovanost podporuje důvěru zaměstnanců, smluvních partnerů a akcionářů.