Počítače a lidé: Spolupráce, nikoli soupeření

Podaří se nám vyvinout superinteligentní roboty, kteří celé lidstvo nakonec zahubí? Tato otázka má smysl pouze tehdy, pokud přijmeme za vlastní poněkud zastaralé hierarchické uvažování.

Ilustrační snímek

Rozšíření lidské inteligence

Možnosti umělé inteligence pravděpodobně během příštích 10 let exponenciálně vzrostou. V našem každodenním životě bude brzy mnoho senzorů, které urychlí nástup síťového efektu. V hyperpropojeném světě potom můžeme očekávat vznik jediné obrovské globální sítě. Systémy umělé inteligence budou schopny identifikovat slabé signály a trendy v obrovských objemech dat. Ani sebegeniálnější lidský expert by tohle nezvládl.

Garry Kasparov, největší šachista všech dob, v roce 1997 prohrál zápas s počítačem. Jeho reakce však nebyla poraženecká, ale kreativní. Po porážce se zapojil do experimentu, při kterém byl spárován lidský šachový mistr s počítačem. Ti pak soutěžili s jinými samostatnými stroji v sérii partií. A kombinace člověk-stroj samotný stroj vždy porazila.

Pravděpodobně se objeví nová forma symbiózy strojů a lidí

Rozšíření mechanických vynálezů v minulosti postupně vedlo k systému řízení a kontroly, který pak fungoval více než 100 let. Od pracovníků se očekávalo, že budou přesně provádět pevně stanovené plány. Byly zavedeny kontroly a pobídky, které zajišťovaly, že stanovený program bude dodržen, připomíná článek na webu management-issues.com.

Renesance lidstva

Dnes můžeme sledovat, jak se symbióza člověk-stroj radikálně mění. Stroje se stále více podobají lidem. To nám umožňuje spolupracovat s počítači a dosáhnout tak nové éry lidského učení a inteligence – podobně jako vyhledávač Google bleskově vyhodnocuje individuální úsudky miliard lidí a poskytuje díky tomu užitečné výsledky vyhledávání.

-jk-

Zdroj: Management Issues - britský portál s novinkami, analýzami a názory z oblasti managementu
Zobrazit přehled článků ze zdroje Management Issues