Nový zákon o distribuci pojištění a zajištění č. 170/2018 Sb.

Dne 16. 8. 2018 spatřil světlo světa nový zákon o distribuci pojištění a zajištění, který je transpozicí směrnice EU s názvem IDD. Tento zákon přináší do pojištění, a hlavně do zprostředkování pojištění, hodně nového a místy až převratného.

Eva Gmentová, British Institute of Management

Předchozí zákon č. 38/2004 Sb. o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, jehož platnost končila dne 30. 11. 2018, rozděloval zprostředkovatele na vázaného pojišťovacího zprostředkovatele, podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele, pojišťovacího agenta, výhradního pojišťovacího agenta, pojišťovacího makléře, pojišťovacího zprostředkovatele, jehož domovským státem není ČR, a samostatného likvidátora pojistných událostí. Asi je stačí jen vyjmenovat a každý cítí, že zprostředkovatelů bylo moc a málokdo se v nich vyznal.

Poměrně razantní změna v novém zákoně se týká samostatných likvidátorů pojistných událostí, jejichž činnost již zákonem nebude regulována, a jako takoví mohou získat oprávnění k činnosti pouhým zápisem do živnostenského listu nebo obchodního rejstříku coby oprávnění k živnosti vázané, ke které jim stačí maturitní vysvědčení.

Zjednodušení se dočkal i výčet zprostředkovatelů, a tak v novém zákoně zůstává jen samostatný zprostředkovatel, vázaný zástupce a nově také doplňkový pojišťovací zprostředkovatel. Samostatný zprostředkovatel může být buď makléř, který pracuje na základě smlouvy se zájemcem o pojištění, anebo pojišťovací agent, který pracuje na základě smlouvy s pojišťovnou.

Důležité je nové ustanovení o zákazu souběhu obou typů činností. Vázaný zástupce pracuje buď jako zástupce zprostředkovatele, nebo zástupce pojišťovny, ale ani on nemůže zastupovat jak pojišťovnu, tak zprostředkovatele - může mít smlouvu pouze s jedním zastoupeným. Doplňkovým zprostředkovatelem je v podstatě vázaný zástupce, který nabízí pojištění jako doplňkovou službu k prodeji nějakého produktu, například mobilního telefonu nebo pračky. Asi se shodneme, že došlo k výraznému zjednodušení a zpřehlednění typů zprostředkovatelů.

Velká část zákona o distribuci pojištění je věnována povinnostem zprostředkovatelů ve styku se zájemci o pojištění. Pravidlům jednání je věnována celá šestá část zmíněného zákona. Prvním paragrafem této části je ujednání o tom, že pojišťovna a zprostředkovatel musí distribuovat pojištění s odbornou péčí.

Co vše do této odborné péče můžeme zahrnout, již sice dále definováno není, ale předcházející část zákona, která se věnuje odbornosti pracovníků pojišťovny a zprostředkovatelů, je velmi podrobná. V části 6 zákona jsou dále upraveny zásady jednání se zákazníkem, komunikace se zákazníkem, povinnost mlčenlivosti, zákaz peněžité i nepeněžité výhody, získávání informací a předkládání doporučení, a §78 je věnován radám poskytovaným zákazníkovi, především radám v případě rezervotvorného pojištění.

V dalších paragrafech se upravuje, jak vyhotovit záznam z jednání a jak sdělit zákazníkovi informace o pojišťovně, zprostředkovateli a pojištění, a jakou to učinit formou. Tady si dovolím vsuvku, která je nasnadě. Zákazník neboli zájemce o pojištění bude odcházet jak z pojišťovny, tak od zprostředkovatele s  hromadou papírů, kterým asi nebude rozumět, pokud nebude trvat na tom, že osoba, která mu pojištění sjednala, mu vše podrobně a s odbornou péčí vysvětlí.

Obávám se však, že v dnešním zrychleném světě na něco takového nikdo nebude mít čas, tudíž požadovaná odborná péče nebude naplněna.

Nejdůležitější a asi nepřevratnější část zákona je věnována odbornosti a vzdělání pojišťovacích zprostředkovatelů, a nově také pracovníků pojišťoven. Dosud pracovník pojišťovny musel splňovat jen požadavky zaměstnavatele, zatímco nyní musí splňovat všechna ujednání zákona o distribuci pojištění, tj. i odbornou zkoušku a odborné vzdělávání.

Odborné zkoušky nově nebudou v gesci ČNB, ale akreditovaných osob, které bude nadále ČNB akreditovat dle podmínek zákona. Jaké všechny znalosti a dovednosti bude muset mít člověk, který chce distribuovat pojištění, ať už jako zprostředkovatel, pracovník zprostředkovatele nebo pojišťovna či její pracovník, je podrobně uvedeno v páté části zákona, především §57, a vyhlášce č. 195/2018 Sb., která přímo upravuje rozsah odborných znalostí a dovedností.

V oboru pracuji již od roku 2000 a musím zodpovědně říci, že požadovaný rozsah znalostí je opravdu široký. Obávám se, že bude pro některé osoby, které se ve zprostředkování pojištění pohybují, velkým oříškem. Vzhledem k tomu, že ke splnění odborné zkoušky dává zákon lhůtu 2 roky, je při využití doškolovacích kurzů a studií jakási šance odborné zkoušky složit a povolení k distribuci pojištění získat.

Zájemci o přípravu na zkoušky by však měli mít na paměti, že odborná zkouška bude nově zaměřena více prakticky, a tudíž tradiční teoretické studium nebude postačovat. Součástí zkoušky budou i případové studie, kdy zájemce o zkoušku bude muset prokázat, že se nejen naučil správné odpovědi k otázkám, ale že umí vyhodnotit nabídky a doporučit klientovi správný produkt s ohledem na jeho finanční situaci. A ruku na srdce, kolik zprostředkovatelů, kteří by tohle ovládali, po našem pojistném trhu běhá?

Lze se ptát, zda není záměrem nového zákona snížit počet osob, které pojištění distribuují, a ponechat v sektoru jen ty zprostředkovatele, kteří jsou skutečnými odborníky. Ale to ukáže čas.

Další podmínkou k výkonu činnosti zprostředkovatele a toho, kdo distribuuje pojištění, je následné vzdělávání v penzu 15 hodin ročně, se zahájením rok po získání odbornosti složením zkoušek. I toto další vzdělávání bude zaměřeno na prohlubování odbornosti, tedy opět více prakticky.

Cílem mé vzdělávací agentury bylo a je vnést do pojišťovacího businessu více odbornosti a také více srdce, aby pojištění bylo skutečnou službou. Věřím, že mi k tomu nový zákon, odborné zkoušky a akreditované vzdělávání pomohou.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace